Rozjeté podnikání a malé dítě? Díky mikrojeslím to jde
Žen podnikatelek v poslední době přibývá, a to mnohem víc než mužů. Často je to dáno jejich situací po rodičovské dovolené – do původního zaměstnání se už třeba vrátit nemohou a podnikání jim dává volnost v tom, že se práci věnují, kdy se jim to nejvíce hodí. Řada žen ale pracovala jako OSVČ ještě před založením rodiny. Vybudovaly si pověst, získaly stálou klientelu a zdroj příjmu… A pak stojí před nelehkým rozhodnutím, jak skloubit roli matky a podnikatelky, aby léta dřiny a úsilí nepřišla vniveč.
„Jsem kadeřnice a delší přestávka v práci by pro mě znamenala konec. Zákaznice nebudou tři roky čekat, až se vrátím zpátky do práce, prostě si najdou jinou kadeřnici,“ konstatuje paní Jitka Lebedová z Teplic, maminka dnes už skoro čtyřleté Vendulky. Její manžel pracuje ve stavebnictví, a tak bohužel nemohl dceru hlídat ani on. Rodiče naštěstí objevili mikrojesle Malinka, které vznikly na jaře roku 2017.
Mikrojesle nabízejí profesionální a dostupnou péči o děti už od šesti měsíců věku. Vendulka do nich začala chodit hned po jejich otevření, v té době jí byl rok a devět měsíců. „To byla naše záchrana a opravdu nám to moc pomohlo. Vendulka do mikrojeslí docházela sudé týdny v pondělí, středu a pátek na dopoledne, liché týdny pak v úterý a čtvrtek odpoledne,“ vzpomíná maminka. „Díky tomu jsem se mohla částečně vrátit do práce a zachovat si klientelu,“ dodává.
Šťastná maminka: Škoda, že není takových zařízení víc
Mikrojesle Malinka mají k dispozici pěkné prostory, které sestávají z jídelny a herny, kde je umístěna skluzavka, kuchyňka, knihovnička a mnoho pomůcek, které pomáhají rozvíjet jemnou motoriku. Mikrojesle se snaží vyjít rodičům individuálně vstříc včetně otevírací doby. "Základní otevírací doba" je od sedmi do tří odpoledne, ale uzpůsobuje se podle konkrétního obsazení dětí. Jedno dítě potřebují rodiče vodit dříve a u dvou dětí je zase domluveno vyzvedávání později, aktuálně podle směn rodičů.
Dopoledne se hrají nejrůznější hry, a když je hezky, jdou děti ven, nejčastěji na nedaleké hřiště. Děti jsou vedeny k samostatnosti, například pomáhají při přípravě svačinek, mají k dispozici samoobslužnou nádobu na pití, při obědě se učí prostírat stůl, po obědě společně sklízejí ze stolu. Najednou tu jsou maximálně čtyři děti, a tak je individuální přístup ke každému dítěti zaručen.
„S jesličkami jsme byli moc spokojeni. Perfektní přístup chův i vedení nás velmi příjemně překvapil. Měli naši plnou důvěru a my mohli být v klidu v práci. Vendulka tam chodila ráda a mnohé se naučila. Například se velmi brzo zbavila plenek,“ popisuje paní Lebedová. „S manželem si myslíme, že projekt jako je tento má velký smysl. Škoda, že takových zařízení není více,“ neskrývá vděčnost paní Lebedová.
Založením mikrojeslí se mi splnil sen, říká chůva
A co stojí za skvělým přístupem celého týmu mikrojeslí Malinka, který si manželé Lebedovi tak chválili? Jedna z chův, Lucie Záhorčáková, pracovala několik let v klasické mateřské školce. „Ve třídě jsem měla i 28 dětí, navíc přibývali maličcí dvouletí. V tom velkém kolektivu bylo obtížné se věnovat všem dětem a já potřebovala změnu,“ vypráví Lucie.
Její kamarádka Lenka Bukačová zajišťovala volnočasové aktivity pro děti a rodiče a měla k dispozici nevyužité prostory. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že rodičům v Teplicích nabídka služeb péče o nejmenší děti chybí. „A tak jsme se rozhodly založit mikrojesle a požádat o dotaci u Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci Evropského sociálního fondu, Operačního programu Zaměstnanost. Věděly jsme, že to nebude jednoduché, stálo nás to spoustu času a práce, ale splnil se mi sen. Adaptace dětí je neskutečná, úžasná,“ říká nadšeně chůva. Za dva roky provozu prošlo mikrojeslemi Malinka přes 30 dětí. „Volné místo nemáme, když se uvolní, hned je obsazeno náhradníkem. Teď po zápisech do mateřských škol volá denně minimálně 6 rodičů. Pro příští školní rok se v Teplicích nedostaly ani tříleté děti, ty narozené v září nebo říjnu jsou až 74. v pořadí“, říká Lenka Bukačová, která se o chod mikrojeslí stará.
„Práce v tak malém kolektivu je velmi osobní, stala se z nás všech jedna velká rodina. Děti, které už odrostly a nyní chodí do státních školek, nás navštěvují a máme výborné vztahy,“ říká chůva Lucie, která sama nedávno nastoupila na mateřskou dovolenou, ale s mikrojeslemi je v kontaktu a jistě se brzy vrátí, protože práce s dětmi, i když dají někdy zabrat, je pro ni stále velkou radostí.
Rozjeté podnikání a malé dítě? Díky mikrojeslím to jde
Žen podnikatelek v poslední době přibývá, a to mnohem víc než mužů. Často je to dáno jejich situací po rodičovské dovolené – do původního zaměstnání se už třeba vrátit nemohou a podnikání jim dává volnost v tom, že se práci věnují, kdy se jim to nejvíce hodí. Řada žen ale pracovala jako OSVČ ještě před založením rodiny. Vybudovaly si pověst, získaly stálou klientelu a zdroj příjmu… A pak stojí před nelehkým rozhodnutím, jak skloubit roli matky a podnikatelky, aby léta dřiny a úsilí nepřišla vniveč.
„Jsem kadeřnice a delší přestávka v práci by pro mě znamenala konec. Zákaznice nebudou tři roky čekat, až se vrátím zpátky do práce, prostě si najdou jinou kadeřnici,“ konstatuje paní Jitka Lebedová z Teplic, maminka dnes už skoro čtyřleté Vendulky. Její manžel pracuje ve stavebnictví, a tak bohužel nemohl dceru hlídat ani on. Rodiče naštěstí objevili mikrojesle Malinka, které vznikly na jaře roku 2017.
Mikrojesle nabízejí profesionální a dostupnou péči o děti už od šesti měsíců věku. Vendulka do nich začala chodit hned po jejich otevření, v té době jí byl rok a devět měsíců. „To byla naše záchrana a opravdu nám to moc pomohlo. Vendulka do mikrojeslí docházela sudé týdny v pondělí, středu a pátek na dopoledne, liché týdny pak v úterý a čtvrtek odpoledne,“ vzpomíná maminka. „Díky tomu jsem se mohla částečně vrátit do práce a zachovat si klientelu,“ dodává.
Šťastná maminka: Škoda, že není takových zařízení víc
Mikrojesle Malinka mají k dispozici pěkné prostory, které sestávají z jídelny a herny, kde je umístěna skluzavka, kuchyňka, knihovnička a mnoho pomůcek, které pomáhají rozvíjet jemnou motoriku. Mikrojesle se snaží vyjít rodičům individuálně vstříc včetně otevírací doby. „Základní otevírací doba“ je od sedmi do tří odpoledne, ale uzpůsobuje se podle konkrétního obsazení dětí. Jedno dítě potřebují rodiče vodit dříve a u dvou dětí je zase domluveno vyzvedávání později, aktuálně podle směn rodičů.
Dopoledne se hrají nejrůznější hry, a když je hezky, jdou děti ven, nejčastěji na nedaleké hřiště. Děti jsou vedeny k samostatnosti, například pomáhají při přípravě svačinek, mají k dispozici samoobslužnou nádobu na pití, při obědě se učí prostírat stůl, po obědě společně sklízejí ze stolu. Najednou tu jsou maximálně čtyři děti, a tak je individuální přístup ke každému dítěti zaručen.
„S jesličkami jsme byli moc spokojeni. Perfektní přístup chův i vedení nás velmi příjemně překvapil. Měli naši plnou důvěru a my mohli být v klidu v práci. Vendulka tam chodila ráda a mnohé se naučila. Například se velmi brzo zbavila plenek,“ popisuje paní Lebedová. „S manželem si myslíme, že projekt jako je tento má velký smysl. Škoda, že takových zařízení není více,“ neskrývá vděčnost paní Lebedová.
Založením mikrojeslí se mi splnil sen, říká chůva
A co stojí za skvělým přístupem celého týmu mikrojeslí Malinka, který si manželé Lebedovi tak chválili? Jedna z chův, Lucie Záhorčáková, pracovala několik let v klasické mateřské školce. „Ve třídě jsem měla i 28 dětí, navíc přibývali maličcí dvouletí. V tom velkém kolektivu bylo obtížné se věnovat všem dětem a já potřebovala změnu,“ vypráví Lucie.
Její kamarádka Lenka Bukačová zajišťovala volnočasové aktivity pro děti a rodiče a měla k dispozici nevyužité prostory. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že rodičům v Teplicích nabídka služeb péče o nejmenší děti chybí. „A tak jsme se rozhodly založit mikrojesle a požádat o dotaci u Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci Evropského sociálního fondu, Operačního programu Zaměstnanost. Věděly jsme, že to nebude jednoduché, stálo nás to spoustu času a práce, ale splnil se mi sen. Adaptace dětí je neskutečná, úžasná,“ říká nadšeně chůva. Za dva roky provozu prošlo mikrojeslemi Malinka přes 30 dětí. „Volné místo nemáme, když se uvolní, hned je obsazeno náhradníkem. Teď po zápisech do mateřských škol volá denně minimálně 6 rodičů. Pro příští školní rok se v Teplicích nedostaly ani tříleté děti, ty narozené v září nebo říjnu jsou až 74. v pořadí“, říká Lenka Bukačová, která se o chod mikrojeslí stará.
„Práce v tak malém kolektivu je velmi osobní, stala se z nás všech jedna velká rodina. Děti, které už odrostly a nyní chodí do státních školek, nás navštěvují a máme výborné vztahy,“ říká chůva Lucie, která sama nedávno nastoupila na mateřskou dovolenou, ale s mikrojeslemi je v kontaktu a jistě se brzy vrátí, protože práce s dětmi, i když dají někdy zabrat, je pro ni stále velkou radostí.
Rozjeté podnikání a malé dítě? Díky mikrojeslím to jde
Žen podnikatelek v poslední době přibývá, a to mnohem víc než mužů. Často je to dáno jejich situací po rodičovské dovolené – do původního zaměstnání se už třeba vrátit nemohou a podnikání jim dává volnost v tom, že se práci věnují, kdy se jim to nejvíce hodí. Řada žen ale pracovala jako OSVČ ještě před založením rodiny. Vybudovaly si pověst, získaly stálou klientelu a zdroj příjmu… A pak stojí před nelehkým rozhodnutím, jak skloubit roli matky a podnikatelky, aby léta dřiny a úsilí nepřišla vniveč.
„Jsem kadeřnice a delší přestávka v práci by pro mě znamenala konec. Zákaznice nebudou tři roky čekat, až se vrátím zpátky do práce, prostě si najdou jinou kadeřnici,“ konstatuje paní Jitka Lebedová z Teplic, maminka dnes už skoro čtyřleté Vendulky. Její manžel pracuje ve stavebnictví, a tak bohužel nemohl dceru hlídat ani on. Rodiče naštěstí objevili mikrojesle Malinka, které vznikly na jaře roku 2017.
Mikrojesle nabízejí profesionální a dostupnou péči o děti už od šesti měsíců věku. Vendulka do nich začala chodit hned po jejich otevření, v té době jí byl rok a devět měsíců. „To byla naše záchrana a opravdu nám to moc pomohlo. Vendulka do mikrojeslí docházela sudé týdny v pondělí, středu a pátek na dopoledne, liché týdny pak v úterý a čtvrtek odpoledne,“ vzpomíná maminka. „Díky tomu jsem se mohla částečně vrátit do práce a zachovat si klientelu,“ dodává.
Šťastná maminka: Škoda, že není takových zařízení víc
Mikrojesle Malinka mají k dispozici pěkné prostory, které sestávají z jídelny a herny, kde je umístěna skluzavka, kuchyňka, knihovnička a mnoho pomůcek, které pomáhají rozvíjet jemnou motoriku. Mikrojesle se snaží vyjít rodičům individuálně vstříc včetně otevírací doby. „Základní otevírací doba“ je od sedmi do tří odpoledne, ale uzpůsobuje se podle konkrétního obsazení dětí. Jedno dítě potřebují rodiče vodit dříve a u dvou dětí je zase domluveno vyzvedávání později, aktuálně podle směn rodičů.
Dopoledne se hrají nejrůznější hry, a když je hezky, jdou děti ven, nejčastěji na nedaleké hřiště. Děti jsou vedeny k samostatnosti, například pomáhají při přípravě svačinek, mají k dispozici samoobslužnou nádobu na pití, při obědě se učí prostírat stůl, po obědě společně sklízejí ze stolu. Najednou tu jsou maximálně čtyři děti, a tak je individuální přístup ke každému dítěti zaručen.
„S jesličkami jsme byli moc spokojeni. Perfektní přístup chův i vedení nás velmi příjemně překvapil. Měli naši plnou důvěru a my mohli být v klidu v práci. Vendulka tam chodila ráda a mnohé se naučila. Například se velmi brzo zbavila plenek,“ popisuje paní Lebedová. „S manželem si myslíme, že projekt jako je tento má velký smysl. Škoda, že takových zařízení není více,“ neskrývá vděčnost paní Lebedová.
Založením mikrojeslí se mi splnil sen, říká chůva
A co stojí za skvělým přístupem celého týmu mikrojeslí Malinka, který si manželé Lebedovi tak chválili? Jedna z chův, Lucie Záhorčáková, pracovala několik let v klasické mateřské školce. „Ve třídě jsem měla i 28 dětí, navíc přibývali maličcí dvouletí. V tom velkém kolektivu bylo obtížné se věnovat všem dětem a já potřebovala změnu,“ vypráví Lucie.
Její kamarádka Lenka Bukačová zajišťovala volnočasové aktivity pro děti a rodiče a měla k dispozici nevyužité prostory. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že rodičům v Teplicích nabídka služeb péče o nejmenší děti chybí. „A tak jsme se rozhodly založit mikrojesle a požádat o dotaci u Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci Evropského sociálního fondu, Operačního programu Zaměstnanost. Věděly jsme, že to nebude jednoduché, stálo nás to spoustu času a práce, ale splnil se mi sen. Adaptace dětí je neskutečná, úžasná,“ říká nadšeně chůva. Za dva roky provozu prošlo mikrojeslemi Malinka přes 30 dětí. „Volné místo nemáme, když se uvolní, hned je obsazeno náhradníkem. Teď po zápisech do mateřských škol volá denně minimálně 6 rodičů. Pro příští školní rok se v Teplicích nedostaly ani tříleté děti, ty narozené v září nebo říjnu jsou až 74. v pořadí“, říká Lenka Bukačová, která se o chod mikrojeslí stará.
„Práce v tak malém kolektivu je velmi osobní, stala se z nás všech jedna velká rodina. Děti, které už odrostly a nyní chodí do státních školek, nás navštěvují a máme výborné vztahy,“ říká chůva Lucie, která sama nedávno nastoupila na mateřskou dovolenou, ale s mikrojeslemi je v kontaktu a jistě se brzy vrátí, protože práce s dětmi, i když dají někdy zabrat, je pro ni stále velkou radostí.