Maminka Šárka: Mikrojesle jsou naše druhá rodina
Šárka a Tomáš Plevkovi jsou rodiči dvouletého Tomáška. Jako většina rodin s malým dítětem a hypotékou i oni řešili, kdy a za jakých podmínek se Šárka vrátí do práce. Tomáš ale pracuje na směny a v pracovním procesu jsou i obě babičky, a tak bylo jasné, že možnosti jsou omezené. Řešení se naštěstí našlo – v podobě mikrojeslí Chmeláček.
Důvodů, proč se Šárka chtěla vrátit brzy do práce, bylo více. Jednak je učitelka češtiny a angličtiny a stýskalo se jí po kontaktu s dětmi, jednak chtěla pomoci rodinnému rozpočtu. Když po letech potkala svoji kamarádku z dětství Veroniku Štábovou, dozvěděla se od ní, že pracuje ve Vzdělávacím centru Podkrušnohoří, které v Žatci provozuje mikrojesle Chmeláček – zařízení pro nejmenší děti. „Rozhodla jsem se, že by Tomášek mohl mikrojesle vyzkoušet. Chvíli na to jsem dostala nabídku na částečný
úvazek na místní střední škole, takže nebylo co řešit,“ vzpomíná Šárka. Tomáškovi bylo něco málo přes rok, když do Chmeláčka nastoupil. Zpočátku jen jako náhradník, tedy když bylo v zařízení zrovna místo z důvodu nemoci jiného dítka. Po čase začal chodit pravidelně, někdy na dopoledne, jindy v mikrojeslích i spal. „Kuriózní je, že doma nám Tomášek odpoledne nespí, ale v mikrojeslích si hned po obědě běží přichystat postýlku,“ svěřuje se Šárka.
Mikrojesle jako druhá rodina
Šárčina zkušenost s mikrojeslemi je jen pozitivní. „Při každém vyzvedávání Tomáška myslím na to, jak neskutečné štěstí máme, že můžeme takového úžasného projektu využít. Obě chůvy s dětmi
neustále něco tvoří, třeba přáníčka pro nás rodiče, když máme svátek, což je velmi milé, učí je básničky a písničky, tancují s nimi…O synka tu je úžasně postaráno, takže mé výčitky jako maminky se rozplynuly,“ neskrývá Šárka svou spokojenost. Další výhodou podle ní je, že je kolektiv dětí opravdu malý – v mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, o které se stará jedna pečující osoba. „Známe tak i všechny ostatní děti, které do Chmeláčka chodí, a vnímáme je jako svou druhou rodinu,“ dodává Šárka.
Mikrojesle Chmeláček sídlí v obecním bytě, v druhém patře klasického bytového domu na okraji Žatce. Byt je částečně zrekonstruovaný, krásně vyzdobený a přizpůsobený věku dětí. „Vypadá to tam úplně jako v dětském pokojíčku. Tím, že jsou mikrojesle situované mezi ostatní byty, děti nemají vůbec pocit, že navštěvují nějakou instituci.“ popisuje Šárka.
Chmeláček čeká na další spokojené děti
Žatecké mikrojesle momentálně navštěvuje sedm dětí, které se různě střídají. Některé dochází pravidelně na celodenní pobyt, některé jen v určité dny, jiné jsou náhradníci. Od zahájení provozu mikrojeslí v dubnu 2017 službu využilo celkem 20 dětí, nejmladšímu dítěti bylo v době nástupu pouhých devět měsíců. Mikrojesle mohou využívat rodiče, kteří jsou zaměstnaní, zaměstnání aktivně hledají nebo kteří studují. „Snažíme se vyhovět všem, pokud to je v našich silách,“ doplňuje Veronika Štábová.
Mikrojesle fungují díky dotaci, kterou poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Díky tomu je služba pro rodiče finančně dostupná. Jelikož se ukázalo, že je o Chmeláčka zájem, rozhodla se organizace v provozu pokračovat i v následujících letech a požádala o dotaci znovu. „Je to skvělý pocit, když člověk vidí, že to, co dělá, má smysl. Mikrojesle jsou přínosné nejen pro rodiče, ale i pro děti, které se velmi rychle osamostatní. Největší odměnou jsou nám jejich bezstarostné, upřímné úsměvy,“ vysvětluje svou motivaci Veronika Štábová.
Žádost o dotaci byla úspěšná, a tak od října budou fungovat Mikrojesle Chmeláček II. Dotace pokryje jejich provoz až do června 2022. K Plevkovým tak určitě přibydou další spokojení rodiče.
Maminka Šárka: Mikrojesle jsou naše druhá rodina
Šárka a Tomáš Plevkovi jsou rodiči dvouletého Tomáška. Jako většina rodin s malým dítětem a hypotékou i oni řešili, kdy a za jakých podmínek se Šárka vrátí do práce. Tomáš ale pracuje na směny a v pracovním procesu jsou i obě babičky, a tak bylo jasné, že možnosti jsou omezené. Řešení se naštěstí našlo – v podobě mikrojeslí Chmeláček.
Důvodů, proč se Šárka chtěla vrátit brzy do práce, bylo více. Jednak je učitelka češtiny a angličtiny a stýskalo se jí po kontaktu s dětmi, jednak chtěla pomoci rodinnému rozpočtu. Když po letech potkala svoji kamarádku z dětství Veroniku Štábovou, dozvěděla se od ní, že pracuje ve Vzdělávacím centru Podkrušnohoří, které v Žatci provozuje mikrojesle Chmeláček – zařízení pro nejmenší děti. „Rozhodla jsem se, že by Tomášek mohl mikrojesle vyzkoušet. Chvíli na to jsem dostala nabídku na částečný úvazek na místní střední škole, takže nebylo co řešit,“ vzpomíná Šárka. Tomáškovi bylo něco málo přes rok, když do Chmeláčka nastoupil. Zpočátku jen jako náhradník, tedy když bylo v zařízení zrovna místo z důvodu nemoci jiného dítka. Po čase začal chodit pravidelně, někdy na dopoledne, jindy v mikrojeslích i spal. „Kuriózní je, že doma nám Tomášek odpoledne nespí, ale v mikrojeslích si hned po obědě běží přichystat postýlku,“ svěřuje se Šárka.
Mikrojesle jako druhá rodina
Šárčina zkušenost s mikrojeslemi je jen pozitivní. „Při každém vyzvedávání Tomáška myslím na to, jak neskutečné štěstí máme, že můžeme takového úžasného projektu využít. Obě chůvy s dětmi neustále něco tvoří, třeba přáníčka pro nás rodiče, když máme svátek, což je velmi milé, učí je básničky a písničky, tancují s nimi…O synka tu je úžasně postaráno, takže mé výčitky jako maminky se rozplynuly,“ neskrývá Šárka svou spokojenost. Další výhodou podle ní je, že je kolektiv dětí opravdu malý – v mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, o které se stará jedna pečující osoba. „Známe tak i všechny ostatní děti, které do Chmeláčka chodí, a vnímáme je jako svou druhou rodinu,“ dodává Šárka.
Mikrojesle Chmeláček sídlí v obecním bytě, v druhém patře klasického bytového domu na okraji Žatce. Byt je částečně zrekonstruovaný, krásně vyzdobený a přizpůsobený věku dětí. „Vypadá to tam úplně jako v dětském pokojíčku. Tím, že jsou mikrojesle situované mezi ostatní byty, děti nemají vůbec pocit, že navštěvují nějakou instituci.“ popisuje Šárka.
Chmeláček čeká na další spokojené děti
Žatecké mikrojesle momentálně navštěvuje sedm dětí, které se různě střídají. Některé dochází pravidelně na celodenní pobyt, některé jen v určité dny, jiné jsou náhradníci. Od zahájení provozu mikrojeslí v dubnu 2017 službu využilo celkem 20 dětí, nejmladšímu dítěti bylo v době nástupu pouhých devět měsíců. Mikrojesle mohou využívat rodiče, kteří jsou zaměstnaní, zaměstnání aktivně hledají nebo kteří studují. „Snažíme se vyhovět všem, pokud to je v našich silách,“ doplňuje Veronika Štábová.
Mikrojesle fungují díky dotaci, kterou poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Díky tomu je služba pro rodiče finančně dostupná. Jelikož se ukázalo, že je o Chmeláčka zájem, rozhodla se organizace v provozu pokračovat i v následujících letech a požádala o dotaci znovu. „Je to skvělý pocit, když člověk vidí, že to, co dělá, má smysl. Mikrojesle jsou přínosné nejen pro rodiče, ale i pro děti, které se velmi rychle osamostatní. Největší odměnou jsou nám jejich bezstarostné, upřímné úsměvy,“ vysvětluje svou motivaci Veronika Štábová.
Žádost o dotaci byla úspěšná, a tak od října budou fungovat Mikrojesle Chmeláček II. Dotace pokryje jejich provoz až do června 2022. K Plevkovým tak určitě přibydou další spokojení rodiče.
Maminka Šárka: Mikrojesle jsou naše druhá rodina
Šárka a Tomáš Plevkovi jsou rodiči dvouletého Tomáška. Jako většina rodin s malým dítětem a hypotékou i oni řešili, kdy a za jakých podmínek se Šárka vrátí do práce. Tomáš ale pracuje na směny a v pracovním procesu jsou i obě babičky, a tak bylo jasné, že možnosti jsou omezené. Řešení se naštěstí našlo – v podobě mikrojeslí Chmeláček.
Důvodů, proč se Šárka chtěla vrátit brzy do práce, bylo více. Jednak je učitelka češtiny a angličtiny a stýskalo se jí po kontaktu s dětmi, jednak chtěla pomoci rodinnému rozpočtu. Když po letech potkala svoji kamarádku z dětství Veroniku Štábovou, dozvěděla se od ní, že pracuje ve Vzdělávacím centru Podkrušnohoří, které v Žatci provozuje mikrojesle Chmeláček – zařízení pro nejmenší děti. „Rozhodla jsem se, že by Tomášek mohl mikrojesle vyzkoušet. Chvíli na to jsem dostala nabídku na částečný úvazek na místní střední škole, takže nebylo co řešit,“ vzpomíná Šárka. Tomáškovi bylo něco málo přes rok, když do Chmeláčka nastoupil. Zpočátku jen jako náhradník, tedy když bylo v zařízení zrovna místo z důvodu nemoci jiného dítka. Po čase začal chodit pravidelně, někdy na dopoledne, jindy v mikrojeslích i spal. „Kuriózní je, že doma nám Tomášek odpoledne nespí, ale v mikrojeslích si hned po obědě běží přichystat postýlku,“ svěřuje se Šárka.
Mikrojesle jako druhá rodina
Šárčina zkušenost s mikrojeslemi je jen pozitivní. „Při každém vyzvedávání Tomáška myslím na to, jak neskutečné štěstí máme, že můžeme takového úžasného projektu využít. Obě chůvy s dětmi neustále něco tvoří, třeba přáníčka pro nás rodiče, když máme svátek, což je velmi milé, učí je básničky a písničky, tancují s nimi…O synka tu je úžasně postaráno, takže mé výčitky jako maminky se rozplynuly,“ neskrývá Šárka svou spokojenost. Další výhodou podle ní je, že je kolektiv dětí opravdu malý – v mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, o které se stará jedna pečující osoba. „Známe tak i všechny ostatní děti, které do Chmeláčka chodí, a vnímáme je jako svou druhou rodinu,“ dodává Šárka.
Mikrojesle Chmeláček sídlí v obecním bytě, v druhém patře klasického bytového domu na okraji Žatce. Byt je částečně zrekonstruovaný, krásně vyzdobený a přizpůsobený věku dětí. „Vypadá to tam úplně jako v dětském pokojíčku. Tím, že jsou mikrojesle situované mezi ostatní byty, děti nemají vůbec pocit, že navštěvují nějakou instituci.“ popisuje Šárka.
Chmeláček čeká na další spokojené děti
Žatecké mikrojesle momentálně navštěvuje sedm dětí, které se různě střídají. Některé dochází pravidelně na celodenní pobyt, některé jen v určité dny, jiné jsou náhradníci. Od zahájení provozu mikrojeslí v dubnu 2017 službu využilo celkem 20 dětí, nejmladšímu dítěti bylo v době nástupu pouhých devět měsíců. Mikrojesle mohou využívat rodiče, kteří jsou zaměstnaní, zaměstnání aktivně hledají nebo kteří studují. „Snažíme se vyhovět všem, pokud to je v našich silách,“ doplňuje Veronika Štábová.
Mikrojesle fungují díky dotaci, kterou poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Díky tomu je služba pro rodiče finančně dostupná. Jelikož se ukázalo, že je o Chmeláčka zájem, rozhodla se organizace v provozu pokračovat i v následujících letech a požádala o dotaci znovu. „Je to skvělý pocit, když člověk vidí, že to, co dělá, má smysl. Mikrojesle jsou přínosné nejen pro rodiče, ale i pro děti, které se velmi rychle osamostatní. Největší odměnou jsou nám jejich bezstarostné, upřímné úsměvy,“ vysvětluje svou motivaci Veronika Štábová.
Žádost o dotaci byla úspěšná, a tak od října budou fungovat Mikrojesle Chmeláček II. Dotace pokryje jejich provoz až do června 2022. K Plevkovým tak určitě přibydou další spokojení rodiče.