Je to skvělá možnost pro pracující rodiče, říká iniciátorka mikrojeslí
Jana Urbanová pracuje v Rodinném centru Litomyšl. Před několika lety zjistila, že je možné za podpory státu a evropských peněz vybudovat mikrojesle. Tento model péče o velmi malé děti znala díky svému předchozímu působení v zahraniční firmě. Rodinnému centrum se nápad zalíbil. Díky spolupráci s městem se podařilo pro mikrojesle získat skvělé prostory – a to byt na zámku Litomyšl.
„Péče o malé děti je v regionu dostupná pouze jako placená služba a dosáhnou na ni jen rodiny s vyššími příjmy. Ostatním se nevyplatí do práce jít, protože by za péči o potomka dali veškerý výdělek nebo jeho podstatnou část,“ konstatuje Jana Urbanová. „Mikrojesle, které jsou díky podpoře z EU finančně dostupné, vnímám jako značné rozšíření možností pro rodiče,“ dodává.
Mikrojesle mohou navštěvovat děti už od šesti měsíců věku až do čtyř let. V jednom zařízení mohou být najednou maximálně čtyři děti, o které se stará jedna kvalifikovaná pečující osoba. Mikrojesle jsou v provozu pět dní v týdnu. V litomyšlských mikrojeslích provozní dobu přizpůsobili potřebám rodičů, a tak mají „otevřeno“ zhruba od půl osmé do pěti hodin odpoledne. Aktuálně sem chodí devět dětí, které se různě střídají podle toho, jak rodiče potřebují. Některé přijdou třeba jen na jeden den v týdnu, jiné zas jen na dopoledne, ale žádné dítě zde není každý den od rána do večera.
Nejmladšímu dítěti bylo v době nástupu 8 měsíců. Do mikrojeslí chodilo spolu se svým starším bratrem a zanedlouho přibude i nejmladší sourozenec, půlroční benjamínek. „Mikrojesle se v téhle rodině evidentně osvědčily,“ směje se Jana Urbanová. Na druhou stranu se našly i děti, kterým docházka do mikrojeslí nevyhovovala, a tak z nich odešly. „Raná péče v mikrojeslích není pro všechny děti a pro všechny rodiče. Odchody nevnímám negativně, naopak jsme společně hledali nejlepší řešení pro rodinu,“ říká Jana Urbanová. „Zámeckými“ mikrojeslemi prošlo za dobu jejich existence na 14 dětí.
Podmínkou pro zápis dítěte do zařízení je kromě volné kapacity také vazba rodičů na trh práce: oba musí pracovat nebo studovat, případně si zaměstnání aktivně hledat. V Litomyšli převažuje model, kdy otec pracuje na plný úvazek či podniká, zatímco matka pracuje na dohodu o provedení práce, nebo má home office, částečný úvazek či nepravidelné směny. „Za největší přínos mikrojeslí považuji to, že nejde o povinnost, ale pouze o možnost. Každá máma to má jinak a je velmi cenné, že se může rozhodnout podle sebe a své životní situace, zda chce zůstat doma a věnovat se naplno dítěti či dětem, nebo zda se nějakým způsobem vrátí do práce a využije při tom mikrojesle,“ domnívá se Jana Urbanová.
V zařízení vše funguje na jedničku. „Máme krásné prostory, štěstí na chůvy, hlásí se nám fajn rodiče, kteří mají prima děti. Rodiče se vzájemně znají, pomáhají při přípravě svačinek pro děti a spolupracují, když je potřeba,“ neskrývá spokojenost Jana Urbanová. Nejen proto se rozhodla, že bude v provozování mikrojeslí pokračovat i v následujících letech.
Je to skvělá možnost pro pracující rodiče, říká iniciátorka mikrojeslí
Jana Urbanová pracuje v Rodinném centru Litomyšl. Před několika lety zjistila, že je možné za podpory státu a evropských peněz vybudovat mikrojesle. Tento model péče o velmi malé děti znala díky svému předchozímu působení v zahraniční firmě. Rodinnému centrum se nápad zalíbil. Díky spolupráci s městem se podařilo pro mikrojesle získat skvělé prostory – a to byt na zámku Litomyšl.
„Péče o malé děti je v regionu dostupná pouze jako placená služba a dosáhnou na ni jen rodiny s vyššími příjmy. Ostatním se nevyplatí do práce jít, protože by za péči o potomka dali veškerý výdělek nebo jeho podstatnou část,“ konstatuje Jana Urbanová. „Mikrojesle, které jsou díky podpoře z EU finančně dostupné, vnímám jako značné rozšíření možností pro rodiče,“ dodává.
Mikrojesle mohou navštěvovat děti už od šesti měsíců věku až do čtyř let. V jednom zařízení mohou být najednou maximálně čtyři děti, o které se stará jedna kvalifikovaná pečující osoba. Mikrojesle jsou v provozu pět dní v týdnu. V litomyšlských mikrojeslích provozní dobu přizpůsobili potřebám rodičů, a tak mají „otevřeno“ zhruba od půl osmé do pěti hodin odpoledne. Aktuálně sem chodí devět dětí, které se různě střídají podle toho, jak rodiče potřebují. Některé přijdou třeba jen na jeden den v týdnu, jiné zas jen na dopoledne, ale žádné dítě zde není každý den od rána do večera.
Nejmladšímu dítěti bylo v době nástupu 8 měsíců. Do mikrojeslí chodilo spolu se svým starším bratrem a zanedlouho přibude i nejmladší sourozenec, půlroční benjamínek. „Mikrojesle se v téhle rodině evidentně osvědčily,“ směje se Jana Urbanová. Na druhou stranu se našly i děti, kterým docházka do mikrojeslí nevyhovovala, a tak z nich odešly. „Raná péče v mikrojeslích není pro všechny děti a pro všechny rodiče. Odchody nevnímám negativně, naopak jsme společně hledali nejlepší řešení pro rodinu,“ říká Jana Urbanová. „Zámeckými“ mikrojeslemi prošlo za dobu jejich existence na 14 dětí.
Podmínkou pro zápis dítěte do zařízení je kromě volné kapacity také vazba rodičů na trh práce: oba musí pracovat nebo studovat, případně si zaměstnání aktivně hledat. V Litomyšli převažuje model, kdy otec pracuje na plný úvazek či podniká, zatímco matka pracuje na dohodu o provedení práce, nebo má home office, částečný úvazek či nepravidelné směny. „Za největší přínos mikrojeslí považuji to, že nejde o povinnost, ale pouze o možnost. Každá máma to má jinak a je velmi cenné, že se může rozhodnout podle sebe a své životní situace, zda chce zůstat doma a věnovat se naplno dítěti či dětem, nebo zda se nějakým způsobem vrátí do práce a využije při tom mikrojesle,“ domnívá se Jana Urbanová.
V zařízení vše funguje na jedničku. „Máme krásné prostory, štěstí na chůvy, hlásí se nám fajn rodiče, kteří mají prima děti. Rodiče se vzájemně znají, pomáhají při přípravě svačinek pro děti a spolupracují, když je potřeba,“ neskrývá spokojenost Jana Urbanová. Nejen proto se rozhodla, že bude v provozování mikrojeslí pokračovat i v následujících letech.
Je to skvělá možnost pro pracující rodiče, říká iniciátorka mikrojeslí
Jana Urbanová pracuje v Rodinném centru Litomyšl. Před několika lety zjistila, že je možné za podpory státu a evropských peněz vybudovat mikrojesle. Tento model péče o velmi malé děti znala díky svému předchozímu působení v zahraniční firmě. Rodinnému centrum se nápad zalíbil. Díky spolupráci s městem se podařilo pro mikrojesle získat skvělé prostory – a to byt na zámku Litomyšl.
„Péče o malé děti je v regionu dostupná pouze jako placená služba a dosáhnou na ni jen rodiny s vyššími příjmy. Ostatním se nevyplatí do práce jít, protože by za péči o potomka dali veškerý výdělek nebo jeho podstatnou část,“ konstatuje Jana Urbanová. „Mikrojesle, které jsou díky podpoře z EU finančně dostupné, vnímám jako značné rozšíření možností pro rodiče,“ dodává.
Mikrojesle mohou navštěvovat děti už od šesti měsíců věku až do čtyř let. V jednom zařízení mohou být najednou maximálně čtyři děti, o které se stará jedna kvalifikovaná pečující osoba. Mikrojesle jsou v provozu pět dní v týdnu. V litomyšlských mikrojeslích provozní dobu přizpůsobili potřebám rodičů, a tak mají „otevřeno“ zhruba od půl osmé do pěti hodin odpoledne. Aktuálně sem chodí devět dětí, které se různě střídají podle toho, jak rodiče potřebují. Některé přijdou třeba jen na jeden den v týdnu, jiné zas jen na dopoledne, ale žádné dítě zde není každý den od rána do večera.
Nejmladšímu dítěti bylo v době nástupu 8 měsíců. Do mikrojeslí chodilo spolu se svým starším bratrem a zanedlouho přibude i nejmladší sourozenec, půlroční benjamínek. „Mikrojesle se v téhle rodině evidentně osvědčily,“ směje se Jana Urbanová. Na druhou stranu se našly i děti, kterým docházka do mikrojeslí nevyhovovala, a tak z nich odešly. „Raná péče v mikrojeslích není pro všechny děti a pro všechny rodiče. Odchody nevnímám negativně, naopak jsme společně hledali nejlepší řešení pro rodinu,“ říká Jana Urbanová. „Zámeckými“ mikrojeslemi prošlo za dobu jejich existence na 14 dětí.
Podmínkou pro zápis dítěte do zařízení je kromě volné kapacity také vazba rodičů na trh práce: oba musí pracovat nebo studovat, případně si zaměstnání aktivně hledat. V Litomyšli převažuje model, kdy otec pracuje na plný úvazek či podniká, zatímco matka pracuje na dohodu o provedení práce, nebo má home office, částečný úvazek či nepravidelné směny. „Za největší přínos mikrojeslí považuji to, že nejde o povinnost, ale pouze o možnost. Každá máma to má jinak a je velmi cenné, že se může rozhodnout podle sebe a své životní situace, zda chce zůstat doma a věnovat se naplno dítěti či dětem, nebo zda se nějakým způsobem vrátí do práce a využije při tom mikrojesle,“ domnívá se Jana Urbanová.
V zařízení vše funguje na jedničku. „Máme krásné prostory, štěstí na chůvy, hlásí se nám fajn rodiče, kteří mají prima děti. Rodiče se vzájemně znají, pomáhají při přípravě svačinek pro děti a spolupracují, když je potřeba,“ neskrývá spokojenost Jana Urbanová. Nejen proto se rozhodla, že bude v provozování mikrojeslí pokračovat i v následujících letech.