Kdyby rodiče nebyli spokojeni, děti se k nám nevrací, říká zřizovatelka mikrojeslí Mraveneček
Božena Tomková z Velké Bystřice u Olomouce byla na rodičovské dovolené s 1,5ročním synem. Ve městě fungovalo mateřské centrum a dvě mateřské školy, z nichž jedna musela skončit. Právě v té době v Boženě uzrála myšlenka věnovat se dětem. Jako matka totiž věděla, jak velká je poptávka po službách péče o děti předškolního věku. Podařilo se jí u sebe doma zřídit mikrojesle. Dostaly jméno Mraveneček.
"Je to jednoduché. Dětí je hodně, míst ve školkách málo. Vybudovat nějaké zařízení pro děti mi přišlo jako výborný nápad, jak se starat o své vlastní dítě a zároveň si přivydělat," popisuje začátky Božena. "Po první rodičovské dovolené jsem pracovala jako asistentka manažera. Pak přišlo druhé dítě. Věděla jsem, že se do kanceláře už vrátit nechci. Jsem akční člověk a vyhovuje mi být neustále v pohybu," vysvětluje další důvody svého rozhodnutí.
Do karet jí hrálo také to, že nároky na provozování mikrojeslí nejsou nesplnitelné. Podmínkám totiž vyhovuje domácí prostředí, které je přizpůsobeno z hlediska bezpečnosti. Božena bydlí v rodinném domě, a tak nebylo co řešit. " Měli jsme velké nevyužité prostory v 1. patře, takže bylo od začátku jasné, že to je ideální prostor pro mikrojesle," říká Božena.
Aby se mohla o děti v mikrojeslích starat, musela Božena absolvovat kurz profesní kvalifikace Chůva pro děti do zahájení školní docházky a úspěšně složit závěrečnou zkoušku. Povedlo se, a tak se z ní stala profesionální pečující osoba. "Na práci se mi nejvíce líbí rozmanitost a také to, že mohu aktivity s dětmi sama plánovat – hry, tvoření, výlety, procházky do parku... Velkou výhodou je také to, že mám své vlastní děti pod kontrolou, když přijdou ze školy a ze školky – po skončení pracovní doby nemusím nikam chodit ani jezdit, sejdu po schodech a jsem hned doma. V neposlední řadě i manžel je rád, že mě má doma," dodává s úsměvem.
Mikrojesle jsou v provozu každý všední den od sedmi hodin ráno do pěti odpoledne, aktuálně je navštěvuje kolem sedmi dětí, které se různě střídají, v jednu chvíli jsou vždy maximálně čtyři. Málokteré chodí na každý den v týdnu. Celkem Mravenečkem prošlo 14 dětí, nejmladšímu bylo 14 měsíců.
Díky mikrojeslím není mateřská škola žádný strašák
"Největší odměnou je pro mě spokojenost dětí a tím pádem i rodičů. Když vidí, že jejich děti chodí do mikrojeslí s úsměvem. A potom neskutečný pokrok dětí. Každé dítě je jiné, líbí se mi, jak se jeden od druhého učí a posouvá dál," nelituje svého životního rozhodnutí Božena. Důkazem spokojenosti rodičů je podle ní také to, že děti chodí do mikrojeslí pravidelně. "Kdyby rodiče nebyli spokojeni, dítě se do mikrojeslí nevrací. Většinou děkují za individuální přístup k jejich potomkovi a také za značně ulehčený vstup do mateřské školy," konstatuje. S jednou maminkou se dokonce skamarádila a stýkají se i poté, co její dítko mikrojesle opustilo. "Výhoda mikrojeslí je hlavně v rodinném prostředí a v malém kolektivu. U takhle malých dětí je někdy obtížné, aby se naučily být v kolektivu a zvládaly odloučení od rodičů. Ale nám se to, troufnu si říct, dost dobře daří," neskrývá radost Božena.
Mikrojesle Mraveneček fungují díky dotaci z Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost už více než dva roky. Letos se musela Božena rozhodnout, zda v provozu pokračovat. Neváhala ani minutu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má rozdělování dotací z fondu na starosti, požádala o dotaci znovu. "Nebudovala jsem něco jen na dva roky, ale hlavně mě přesvědčil obrovský zájem rodičů," uzavírá svoje vyprávění Božena.
Kdyby rodiče nebyli spokojeni, děti se k nám nevrací, říká zřizovatelka mikrojeslí Mraveneček
Božena Tomková z Velké Bystřice u Olomouce byla na rodičovské dovolené s 1,5ročním synem. Ve městě fungovalo mateřské centrum a dvě mateřské školy, z nichž jedna musela skončit. Právě v té době v Boženě uzrála myšlenka věnovat se dětem. Jako matka totiž věděla, jak velká je poptávka po službách péče o děti předškolního věku. Podařilo se jí u sebe doma zřídit mikrojesle. Dostaly jméno Mraveneček.
„Je to jednoduché. Dětí je hodně, míst ve školkách málo. Vybudovat nějaké zařízení pro děti mi přišlo jako výborný nápad, jak se starat o své vlastní dítě a zároveň si přivydělat,“ popisuje začátky Božena. „Po první rodičovské dovolené jsem pracovala jako asistentka manažera. Pak přišlo druhé dítě. Věděla jsem, že se do kanceláře už vrátit nechci. Jsem akční člověk a vyhovuje mi být neustále v pohybu,“ vysvětluje další důvody svého rozhodnutí.
Do karet jí hrálo také to, že nároky na provozování mikrojeslí nejsou nesplnitelné. Podmínkám totiž vyhovuje domácí prostředí, které je přizpůsobeno z hlediska bezpečnosti. Božena bydlí v rodinném domě, a tak nebylo co řešit. “ Měli jsme velké nevyužité prostory v 1. patře, takže bylo od začátku jasné, že to je ideální prostor pro mikrojesle,“ říká Božena.
Aby se mohla o děti v mikrojeslích starat, musela Božena absolvovat kurz profesní kvalifikace Chůva pro děti do zahájení školní docházky a úspěšně složit závěrečnou zkoušku. Povedlo se, a tak se z ní stala profesionální pečující osoba. „Na práci se mi nejvíce líbí rozmanitost a také to, že mohu aktivity s dětmi sama plánovat – hry, tvoření, výlety, procházky do parku… Velkou výhodou je také to, že mám své vlastní děti pod kontrolou, když přijdou ze školy a ze školky – po skončení pracovní doby nemusím nikam chodit ani jezdit, sejdu po schodech a jsem hned doma. V neposlední řadě i manžel je rád, že mě má doma,“ dodává s úsměvem.
Mikrojesle jsou v provozu každý všední den od sedmi hodin ráno do pěti odpoledne, aktuálně je navštěvuje kolem sedmi dětí, které se různě střídají, v jednu chvíli jsou vždy maximálně čtyři. Málokteré chodí na každý den v týdnu. Celkem Mravenečkem prošlo 14 dětí, nejmladšímu bylo 14 měsíců.
Díky mikrojeslím není mateřská škola žádný strašák
„Největší odměnou je pro mě spokojenost dětí a tím pádem i rodičů. Když vidí, že jejich děti chodí do mikrojeslí s úsměvem. A potom neskutečný pokrok dětí. Každé dítě je jiné, líbí se mi, jak se jeden od druhého učí a posouvá dál,“ nelituje svého životního rozhodnutí Božena. Důkazem spokojenosti rodičů je podle ní také to, že děti chodí do mikrojeslí pravidelně. „Kdyby rodiče nebyli spokojeni, dítě se do mikrojeslí nevrací. Většinou děkují za individuální přístup k jejich potomkovi a také za značně ulehčený vstup do mateřské školy,“ konstatuje. S jednou maminkou se dokonce skamarádila a stýkají se i poté, co její dítko mikrojesle opustilo. „Výhoda mikrojeslí je hlavně v rodinném prostředí a v malém kolektivu. U takhle malých dětí je někdy obtížné, aby se naučily být v kolektivu a zvládaly odloučení od rodičů. Ale nám se to, troufnu si říct, dost dobře daří,“ neskrývá radost Božena.
Mikrojesle Mraveneček fungují díky dotaci z Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost už více než dva roky. Letos se musela Božena rozhodnout, zda v provozu pokračovat. Neváhala ani minutu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má rozdělování dotací z fondu na starosti, požádala o dotaci znovu. „Nebudovala jsem něco jen na dva roky, ale hlavně mě přesvědčil obrovský zájem rodičů,“ uzavírá svoje vyprávění Božena.
Kdyby rodiče nebyli spokojeni, děti se k nám nevrací, říká zřizovatelka mikrojeslí Mraveneček
Božena Tomková z Velké Bystřice u Olomouce byla na rodičovské dovolené s 1,5ročním synem. Ve městě fungovalo mateřské centrum a dvě mateřské školy, z nichž jedna musela skončit. Právě v té době v Boženě uzrála myšlenka věnovat se dětem. Jako matka totiž věděla, jak velká je poptávka po službách péče o děti předškolního věku. Podařilo se jí u sebe doma zřídit mikrojesle. Dostaly jméno Mraveneček.
„Je to jednoduché. Dětí je hodně, míst ve školkách málo. Vybudovat nějaké zařízení pro děti mi přišlo jako výborný nápad, jak se starat o své vlastní dítě a zároveň si přivydělat,“ popisuje začátky Božena. „Po první rodičovské dovolené jsem pracovala jako asistentka manažera. Pak přišlo druhé dítě. Věděla jsem, že se do kanceláře už vrátit nechci. Jsem akční člověk a vyhovuje mi být neustále v pohybu,“ vysvětluje další důvody svého rozhodnutí.
Do karet jí hrálo také to, že nároky na provozování mikrojeslí nejsou nesplnitelné. Podmínkám totiž vyhovuje domácí prostředí, které je přizpůsobeno z hlediska bezpečnosti. Božena bydlí v rodinném domě, a tak nebylo co řešit. “ Měli jsme velké nevyužité prostory v 1. patře, takže bylo od začátku jasné, že to je ideální prostor pro mikrojesle,“ říká Božena.
Aby se mohla o děti v mikrojeslích starat, musela Božena absolvovat kurz profesní kvalifikace Chůva pro děti do zahájení školní docházky a úspěšně složit závěrečnou zkoušku. Povedlo se, a tak se z ní stala profesionální pečující osoba. „Na práci se mi nejvíce líbí rozmanitost a také to, že mohu aktivity s dětmi sama plánovat – hry, tvoření, výlety, procházky do parku… Velkou výhodou je také to, že mám své vlastní děti pod kontrolou, když přijdou ze školy a ze školky – po skončení pracovní doby nemusím nikam chodit ani jezdit, sejdu po schodech a jsem hned doma. V neposlední řadě i manžel je rád, že mě má doma,“ dodává s úsměvem.
Mikrojesle jsou v provozu každý všední den od sedmi hodin ráno do pěti odpoledne, aktuálně je navštěvuje kolem sedmi dětí, které se různě střídají, v jednu chvíli jsou vždy maximálně čtyři. Málokteré chodí na každý den v týdnu. Celkem Mravenečkem prošlo 14 dětí, nejmladšímu bylo 14 měsíců.
Díky mikrojeslím není mateřská škola žádný strašák
„Největší odměnou je pro mě spokojenost dětí a tím pádem i rodičů. Když vidí, že jejich děti chodí do mikrojeslí s úsměvem. A potom neskutečný pokrok dětí. Každé dítě je jiné, líbí se mi, jak se jeden od druhého učí a posouvá dál,“ nelituje svého životního rozhodnutí Božena. Důkazem spokojenosti rodičů je podle ní také to, že děti chodí do mikrojeslí pravidelně. „Kdyby rodiče nebyli spokojeni, dítě se do mikrojeslí nevrací. Většinou děkují za individuální přístup k jejich potomkovi a také za značně ulehčený vstup do mateřské školy,“ konstatuje. S jednou maminkou se dokonce skamarádila a stýkají se i poté, co její dítko mikrojesle opustilo. „Výhoda mikrojeslí je hlavně v rodinném prostředí a v malém kolektivu. U takhle malých dětí je někdy obtížné, aby se naučily být v kolektivu a zvládaly odloučení od rodičů. Ale nám se to, troufnu si říct, dost dobře daří,“ neskrývá radost Božena.
Mikrojesle Mraveneček fungují díky dotaci z Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost už více než dva roky. Letos se musela Božena rozhodnout, zda v provozu pokračovat. Neváhala ani minutu a Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má rozdělování dotací z fondu na starosti, požádala o dotaci znovu. „Nebudovala jsem něco jen na dva roky, ale hlavně mě přesvědčil obrovský zájem rodičů,“ uzavírá svoje vyprávění Božena.