Když se musí rodiče vrátit do práce, mikrojesle jsou dobrou volbou, říká maminka Lenka

Paní Lenka žije v Jirkově. Má dvě malé děti, Jarouška a mladší Elen. Před rodičovskou dovolenou pracovala v IT oddělení v nadnárodní korporaci. Dlouho přemýšlela nad tím, jakou zvolit délku rodičovské. Bála se toho, že by ji okolí v případě brzkého návratu do práce odsoudilo. Navíc by bylo potřeba zajistit péči o děti. Na druhou stranu věděla, že naskočit po pěti šesti letech pauzy do oboru, který se překotně vyvíjí, je takřka nemožné. Řešení se nakonec našlo - pomohl vstřícný zaměstnavatel, ale hlavně jirkovské mikrojesle.

Mikrojesle začaly v Jirkově fungovat v únoru 2017 v prostorách tamního mateřského centra. „Věděli jsme, že je tu podobné zařízení potřeba. Řada maminek se potřebovala vrátit do práce třeba na jaře, ale do školky jim mohli vzít dítě až v září. Bylo jasné, že službu určitě využijí,“ vypráví Jana Křelinová ze spolku Archa 777, který mikrojesle i mateřské centrum provozuje.

Vznik mikrojeslí umožnila dotace, kterou spolek získal od Ministerstva práce a sociálních věcí. Díky tomu je služba pro rodiče finančně dostupná. Zřízení mikrojeslí od začátku podporovalo i město Jirkov, které se stalo partnerem projektu. Mikrojesle se od jeslí, které si pamatují starší ročníky, naprosto liší, především kapacitou – v jednu chvíli v nich mohou být maximálně čtyři děti.

Na začátku byly obavy

Paní Lenka se rozhodla vrátit do práce, když byl Elence rok a devět měsíců. Se zaměstnavatelem se domluvili na polovičním úvazku v režimu home office s občasnými služebními cestami. „Samozřejmě jsem měla obavy, jak to bude dcera zvládat. Navíc okolí mě odsuzovalo, že jsem krkavčí matka a nevěnuji se dětem tak, jak je ode mě očekáváno. I já sama jsem s tímhle pocitem bojovala. Když jsem ale viděla, jak moc se Elen do mikrojeslí těší, a že často nechce ani jít domů, pochyby se rozplynuly,“ říká šťastně maminka.

Elen chodila do mikrojeslí na čtyři hodiny denně, někdy zůstala i déle a po obědě spala. „Dcerka se tam naučila spoustu věcí. Hlavně jsem ocenila, že si osvojila režim, tedy že po obědě se chodí spát. Rozšířila si slovní zásobu, naučila se samostatnosti při oblékání a stolování i spolupracovat s ostatními dětmi,“ vypočítává přínosy mikrojeslí paní Lenka. Když Elen povyrostla, přestoupila do mateřské školky, kde všechny tyto dovednosti velmi ocenili.

V mikrojeslích je stále plno

Jirkovskými mikrojeslemi prošlo celkem 16 dětí, většina z nich stejně jako Elen přešla do mateřské školky. „Když jsme otevřeli, měli jsme hned plno. Jsou tu děti z Jirkova, ale třeba i z Chomutova. Vedeme si pořadník, který ve spolupráci s městem průběžně aktualizujeme,“ říká Jana Křelinová. „Výhody mikrojeslí spatřujeme v možnosti individuálního přístupu k potřebám dětí i rodin. Snažíme plně podpořit vývoj dítěte a skloubit jej s pracovním režimem rodičů,“ dodává. V praxi to znamená, že si rodiče mohou domluvit přivádění potomka v průběhu dne, otevřeno je od půl sedmé od rána do šesti hodin večer. Při troše plánování je tak možné, aby se děti na jednom místě vystřídaly, a podpořit rodiče, kteří potřebují zajistit péči dopoledne, i ty, kterým více vyhovuje odpoledne.

Dotace v rámci Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost zajistila fungování mikrojeslí na dva roky. Letos se naskytla možnost požádat o podporu znovu. Spolek neváhal a se žádostí uspěl, a tak bude provoz mikrojeslí v Jirkově zajištěn až do roku 2022.

Doporučila by paní Lenka mikrojesle i ostatním rodičům? „Díky mikrojeslím jsem se mohla vrátit do práce, prohloubit si odborné znalosti a hlavně jsem neztratila přehled o rychle se měnícím IT odvětví. Myslím, že pokud z nějakého důvodu musí oba rodiče do práce, pak jsou mikrojesle dobrou volbou. Děti se v nich ale musí cítit dobře a těšit se do nich,“ říká Lenka. Její příběh ukazuje, že skloubit pracovní a rodinný život není nemožné.

Když se musí rodiče vrátit do práce, mikrojesle jsou dobrou volbou, říká maminka Lenka

Paní Lenka žije v Jirkově. Má dvě malé děti, Jarouška a mladší Elen. Před rodičovskou dovolenou pracovala v IT oddělení v nadnárodní korporaci. Dlouho přemýšlela nad tím, jakou zvolit délku rodičovské. Bála se toho, že by ji okolí v případě brzkého návratu do práce odsoudilo. Navíc by bylo potřeba zajistit péči o děti. Na druhou stranu věděla, že naskočit po pěti šesti letech pauzy do oboru, který se překotně vyvíjí, je takřka nemožné. Řešení se nakonec našlo – pomohl vstřícný zaměstnavatel, ale hlavně jirkovské mikrojesle.

Mikrojesle začaly v Jirkově fungovat v únoru 2017 v prostorách tamního mateřského centra. „Věděli jsme, že je tu podobné zařízení potřeba. Řada maminek se potřebovala vrátit do práce třeba na jaře, ale do školky jim mohli vzít dítě až v září. Bylo jasné, že službu určitě využijí,“ vypráví Jana Křelinová ze spolku Archa 777, který mikrojesle i mateřské centrum provozuje.

Vznik mikrojeslí umožnila dotace, kterou spolek získal od Ministerstva práce a sociálních věcí. Díky tomu je služba pro rodiče finančně dostupná. Zřízení mikrojeslí od začátku podporovalo i město Jirkov, které se stalo partnerem projektu. Mikrojesle se od jeslí, které si pamatují starší ročníky, naprosto liší, především kapacitou – v jednu chvíli v nich mohou být maximálně čtyři děti.

Na začátku byly obavy

Paní Lenka se rozhodla vrátit do práce, když byl Elence rok a devět měsíců. Se zaměstnavatelem se domluvili na polovičním úvazku v režimu home office s občasnými služebními cestami. „Samozřejmě jsem měla obavy, jak to bude dcera zvládat. Navíc okolí mě odsuzovalo, že jsem krkavčí matka a nevěnuji se dětem tak, jak je ode mě očekáváno. I já sama jsem s tímhle pocitem bojovala. Když jsem ale viděla, jak moc se Elen do mikrojeslí těší, a že často nechce ani jít domů, pochyby se rozplynuly,“ říká šťastně maminka.

Elen chodila do mikrojeslí na čtyři hodiny denně, někdy zůstala i déle a po obědě spala. „Dcerka se tam naučila spoustu věcí. Hlavně jsem ocenila, že si osvojila režim, tedy že po obědě se chodí spát. Rozšířila si slovní zásobu, naučila se samostatnosti při oblékání a stolování i spolupracovat s ostatními dětmi,“ vypočítává přínosy mikrojeslí paní Lenka. Když Elen povyrostla, přestoupila do mateřské školky, kde všechny tyto dovednosti velmi ocenili.

V mikrojeslích je stále plno

Jirkovskými mikrojeslemi prošlo celkem 16 dětí, většina z nich stejně jako Elen přešla do mateřské školky. „Když jsme otevřeli, měli jsme hned plno. Jsou tu děti z Jirkova, ale třeba i z Chomutova. Vedeme si pořadník, který ve spolupráci s městem průběžně aktualizujeme,“ říká Jana Křelinová. „Výhody mikrojeslí spatřujeme v možnosti individuálního přístupu k potřebám dětí i rodin. Snažíme plně podpořit vývoj dítěte a skloubit jej s pracovním režimem rodičů,“ dodává. V praxi to znamená, že si rodiče mohou domluvit přivádění potomka v průběhu dne, otevřeno je od půl sedmé od rána do šesti hodin večer. Při troše plánování je tak možné, aby se děti na jednom místě vystřídaly, a podpořit rodiče, kteří potřebují zajistit péči dopoledne, i ty, kterým více vyhovuje odpoledne.

Dotace v rámci Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost zajistila fungování mikrojeslí na dva roky. Letos se naskytla možnost požádat o podporu znovu. Spolek neváhal a se žádostí uspěl, a tak bude provoz mikrojeslí v Jirkově zajištěn až do roku 2022.

Doporučila by paní Lenka mikrojesle i ostatním rodičům? „Díky mikrojeslím jsem se mohla vrátit do práce, prohloubit si odborné znalosti a hlavně jsem neztratila přehled o rychle se měnícím IT odvětví. Myslím, že pokud z nějakého důvodu musí oba rodiče do práce, pak jsou mikrojesle dobrou volbou. Děti se v nich ale musí cítit dobře a těšit se do nich,“ říká Lenka. Její příběh ukazuje, že skloubit pracovní a rodinný život není nemožné.

Když se musí rodiče vrátit do práce, mikrojesle jsou dobrou volbou, říká maminka Lenka

Paní Lenka žije v Jirkově. Má dvě malé děti, Jarouška a mladší Elen. Před rodičovskou dovolenou pracovala v IT oddělení v nadnárodní korporaci. Dlouho přemýšlela nad tím, jakou zvolit délku rodičovské. Bála se toho, že by ji okolí v případě brzkého návratu do práce odsoudilo. Navíc by bylo potřeba zajistit péči o děti. Na druhou stranu věděla, že naskočit po pěti šesti letech pauzy do oboru, který se překotně vyvíjí, je takřka nemožné. Řešení se nakonec našlo – pomohl vstřícný zaměstnavatel, ale hlavně jirkovské mikrojesle.

Mikrojesle začaly v Jirkově fungovat v únoru 2017 v prostorách tamního mateřského centra. „Věděli jsme, že je tu podobné zařízení potřeba. Řada maminek se potřebovala vrátit do práce třeba na jaře, ale do školky jim mohli vzít dítě až v září. Bylo jasné, že službu určitě využijí,“ vypráví Jana Křelinová ze spolku Archa 777, který mikrojesle i mateřské centrum provozuje.

Vznik mikrojeslí umožnila dotace, kterou spolek získal od Ministerstva práce a sociálních věcí. Díky tomu je služba pro rodiče finančně dostupná. Zřízení mikrojeslí od začátku podporovalo i město Jirkov, které se stalo partnerem projektu. Mikrojesle se od jeslí, které si pamatují starší ročníky, naprosto liší, především kapacitou – v jednu chvíli v nich mohou být maximálně čtyři děti.

Na začátku byly obavy

Paní Lenka se rozhodla vrátit do práce, když byl Elence rok a devět měsíců. Se zaměstnavatelem se domluvili na polovičním úvazku v režimu home office s občasnými služebními cestami. „Samozřejmě jsem měla obavy, jak to bude dcera zvládat. Navíc okolí mě odsuzovalo, že jsem krkavčí matka a nevěnuji se dětem tak, jak je ode mě očekáváno. I já sama jsem s tímhle pocitem bojovala. Když jsem ale viděla, jak moc se Elen do mikrojeslí těší, a že často nechce ani jít domů, pochyby se rozplynuly,“ říká šťastně maminka.

Elen chodila do mikrojeslí na čtyři hodiny denně, někdy zůstala i déle a po obědě spala. „Dcerka se tam naučila spoustu věcí. Hlavně jsem ocenila, že si osvojila režim, tedy že po obědě se chodí spát. Rozšířila si slovní zásobu, naučila se samostatnosti při oblékání a stolování i spolupracovat s ostatními dětmi,“ vypočítává přínosy mikrojeslí paní Lenka. Když Elen povyrostla, přestoupila do mateřské školky, kde všechny tyto dovednosti velmi ocenili.

V mikrojeslích je stále plno

Jirkovskými mikrojeslemi prošlo celkem 16 dětí, většina z nich stejně jako Elen přešla do mateřské školky. „Když jsme otevřeli, měli jsme hned plno. Jsou tu děti z Jirkova, ale třeba i z Chomutova. Vedeme si pořadník, který ve spolupráci s městem průběžně aktualizujeme,“ říká Jana Křelinová. „Výhody mikrojeslí spatřujeme v možnosti individuálního přístupu k potřebám dětí i rodin. Snažíme plně podpořit vývoj dítěte a skloubit jej s pracovním režimem rodičů,“ dodává. V praxi to znamená, že si rodiče mohou domluvit přivádění potomka v průběhu dne, otevřeno je od půl sedmé od rána do šesti hodin večer. Při troše plánování je tak možné, aby se děti na jednom místě vystřídaly, a podpořit rodiče, kteří potřebují zajistit péči dopoledne, i ty, kterým více vyhovuje odpoledne.

Dotace v rámci Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost zajistila fungování mikrojeslí na dva roky. Letos se naskytla možnost požádat o podporu znovu. Spolek neváhal a se žádostí uspěl, a tak bude provoz mikrojeslí v Jirkově zajištěn až do roku 2022.

Doporučila by paní Lenka mikrojesle i ostatním rodičům? „Díky mikrojeslím jsem se mohla vrátit do práce, prohloubit si odborné znalosti a hlavně jsem neztratila přehled o rychle se měnícím IT odvětví. Myslím, že pokud z nějakého důvodu musí oba rodiče do práce, pak jsou mikrojesle dobrou volbou. Děti se v nich ale musí cítit dobře a těšit se do nich,“ říká Lenka. Její příběh ukazuje, že skloubit pracovní a rodinný život není nemožné.