Minisovičky pomáhají hned dvakrát
Renáta Müller má malého syna. Když mu byl rok, hledala zařízení, ve kterém by jí zajistili péči o syna na pár hodin týdně. Přitom zjistila, že v Ostravě-Porubě fungují mikrojesle, které umožňují flexibilní docházku i takhle malých dětí. To ji velmi zaujalo, a protože měla okolo sebe hodně maminek se stejným problémem, rozhodla se, že mikrojesle zřídí sama. A tak rodičům z Ostravy pomáhají od loňského září i Mikrojesle Minisovičky.
Renáta Müller pro Minisovičky pronajala byt 2+1 ve staré činžovní zástavbě. Děti tak mají v jednom pokoji hernu a ve druhém ložnici, což je výhodné, když se v jeden den sejdou různé věkové kategorie dětí, které jsou zvyklé spát v jiný čas. „Děti přichází většinou mezi 8. a 9. hodinou. Nejprve probíhá volná hra. Až se sejdou všechny děti, následuje ranní protahování a poté vycházka ven. Zhruba v půl dvanácté dáváme dětem jídlo a pak se pomalu chystají na spánek. Před spaním jim čteme pohádky, které je většinou uspí kolem půl jedné,“ popisuje běžný den v Minisovičkách Renáta Müller.
Aktuálně Minisovičky navštěvuje sedm dětí, které se v docházce střídají. V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, aby se pečující osoba mohla všem věnovat. Tři děti jsou staré dva až tři roky, tři děti jeden rok až dva roky a jeden chlapeček je půlroční.
Během jarní vlny pandemie koronaviru měly Minisovičky otevřeno, stejně jako teď na podzim. Pečující osoby i rodiče ale musí mít roušky, každý den se dezinfikují místnosti i hračky, proběhlo i ozonové čištění, často se větrá. „Pokud bude zájem ze strany rodičů, tak chceme mít otevřeno,“ říká provozovatelka.
Přivýdělek pro ty, které to potřebují
Minisovičky pomáhají rodičům skloubit práci a rodinu. Ale to není všechno – ženám v často nelehké životní situaci umožňují mít stabilní příjem. „Jelikož je práce s malými dětmi náročná, rozhodla jsem se zaměstnat více pečujících osob na částečné úvazky než jednu na celý úvazek. Pracuje tak u nás pět pečujících osob, které se střídají dle potřeby: paní, která se stará o nemocnou maminku, dále samoživitelka, přechodná pěstounka nebo maminky na rodičovské dovolené,“ vysvětluje Renáta Müller. Pečující osoby jsou tak odpočaté a do práce se pokaždé těší.
Aby mohli rodiče mikrojesle využívat, musí pracovat, nebo si práci aktivně hledat, případně studovat nebo procházet rekvalifikací. Náklady na provoz mikrojeslí pokrývá dotace z Operačního programu Zaměstnanost. Rodiče se tak většinou podílejí jen na úhradě nákladů spojených se stravováním. „Mikrojesle jsou skvělá věc. Děti se socializují, učí se novým návykům a rodiče mohou v klidu pracovat,“ říká Renáta Müller. „Největší radost máme, když se k nám děti těší a nechce se jim domů. Nebo když udělají nějaký pokrok, třeba začnou chodit na nočník nebo pro maminku a tatínka něco vyrobí. Na konci srpna nám odešly dvě děti do mateřských škol a jejich přestup proběhl bez větších potíží, což je myslím i naší zásluhou,“ uzavírá provozovatelka Minisoviček.
Minisovičky pomáhají hned dvakrát
Renáta Müller má malého syna. Když mu byl rok, hledala zařízení, ve kterém by jí zajistili péči o syna na pár hodin týdně. Přitom zjistila, že v Ostravě-Porubě fungují mikrojesle, které umožňují flexibilní docházku i takhle malých dětí. To ji velmi zaujalo, a protože měla okolo sebe hodně maminek se stejným problémem, rozhodla se, že mikrojesle zřídí sama. A tak rodičům z Ostravy pomáhají od loňského září i Mikrojesle Minisovičky.
Renáta Müller pro Minisovičky pronajala byt 2+1 ve staré činžovní zástavbě. Děti tak mají v jednom pokoji hernu a ve druhém ložnici, což je výhodné, když se v jeden den sejdou různé věkové kategorie dětí, které jsou zvyklé spát v jiný čas. „Děti přichází většinou mezi 8. a 9. hodinou. Nejprve probíhá volná hra. Až se sejdou všechny děti, následuje ranní protahování a poté vycházka ven. Zhruba v půl dvanácté dáváme dětem jídlo a pak se pomalu chystají na spánek. Před spaním jim čteme pohádky, které je většinou uspí kolem půl jedné,“ popisuje běžný den v Minisovičkách Renáta Müller.
Aktuálně Minisovičky navštěvuje sedm dětí, které se v docházce střídají. V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, aby se pečující osoba mohla všem věnovat. Tři děti jsou staré dva až tři roky, tři děti jeden rok až dva roky a jeden chlapeček je půlroční.
Během jarní vlny pandemie koronaviru měly Minisovičky otevřeno, stejně jako teď na podzim. Pečující osoby i rodiče ale musí mít roušky, každý den se dezinfikují místnosti i hračky, proběhlo i ozonové čištění, často se větrá. „Pokud bude zájem ze strany rodičů, tak chceme mít otevřeno,“ říká provozovatelka.
Přivýdělek pro ty, které to potřebují
Minisovičky pomáhají rodičům skloubit práci a rodinu. Ale to není všechno – ženám v často nelehké životní situaci umožňují mít stabilní příjem. „Jelikož je práce s malými dětmi náročná, rozhodla jsem se zaměstnat více pečujících osob na částečné úvazky než jednu na celý úvazek. Pracuje tak u nás pět pečujících osob, které se střídají dle potřeby: paní, která se stará o nemocnou maminku, dále samoživitelka, přechodná pěstounka nebo maminky na rodičovské dovolené,“ vysvětluje Renáta Müller. Pečující osoby jsou tak odpočaté a do práce se pokaždé těší.
Aby mohli rodiče mikrojesle využívat, musí pracovat, nebo si práci aktivně hledat, případně studovat nebo procházet rekvalifikací. Náklady na provoz mikrojeslí pokrývá dotace z Operačního programu Zaměstnanost. Rodiče se tak většinou podílejí jen na úhradě nákladů spojených se stravováním. „Mikrojesle jsou skvělá věc. Děti se socializují, učí se novým návykům a rodiče mohou v klidu pracovat,“ říká Renáta Müller. „Největší radost máme, když se k nám děti těší a nechce se jim domů. Nebo když udělají nějaký pokrok, třeba začnou chodit na nočník nebo pro maminku a tatínka něco vyrobí. Na konci srpna nám odešly dvě děti do mateřských škol a jejich přestup proběhl bez větších potíží, což je myslím i naší zásluhou,“ uzavírá provozovatelka Minisoviček.
Minisovičky pomáhají hned dvakrát
Renáta Müller má malého syna. Když mu byl rok, hledala zařízení, ve kterém by jí zajistili péči o syna na pár hodin týdně. Přitom zjistila, že v Ostravě-Porubě fungují mikrojesle, které umožňují flexibilní docházku i takhle malých dětí. To ji velmi zaujalo, a protože měla okolo sebe hodně maminek se stejným problémem, rozhodla se, že mikrojesle zřídí sama. A tak rodičům z Ostravy pomáhají od loňského září i Mikrojesle Minisovičky.
Renáta Müller pro Minisovičky pronajala byt 2+1 ve staré činžovní zástavbě. Děti tak mají v jednom pokoji hernu a ve druhém ložnici, což je výhodné, když se v jeden den sejdou různé věkové kategorie dětí, které jsou zvyklé spát v jiný čas. „Děti přichází většinou mezi 8. a 9. hodinou. Nejprve probíhá volná hra. Až se sejdou všechny děti, následuje ranní protahování a poté vycházka ven. Zhruba v půl dvanácté dáváme dětem jídlo a pak se pomalu chystají na spánek. Před spaním jim čteme pohádky, které je většinou uspí kolem půl jedné,“ popisuje běžný den v Minisovičkách Renáta Müller.
Aktuálně Minisovičky navštěvuje sedm dětí, které se v docházce střídají. V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, aby se pečující osoba mohla všem věnovat. Tři děti jsou staré dva až tři roky, tři děti jeden rok až dva roky a jeden chlapeček je půlroční.
Během jarní vlny pandemie koronaviru měly Minisovičky otevřeno, stejně jako teď na podzim. Pečující osoby i rodiče ale musí mít roušky, každý den se dezinfikují místnosti i hračky, proběhlo i ozonové čištění, často se větrá. „Pokud bude zájem ze strany rodičů, tak chceme mít otevřeno,“ říká provozovatelka.
Přivýdělek pro ty, které to potřebují
Minisovičky pomáhají rodičům skloubit práci a rodinu. Ale to není všechno – ženám v často nelehké životní situaci umožňují mít stabilní příjem. „Jelikož je práce s malými dětmi náročná, rozhodla jsem se zaměstnat více pečujících osob na částečné úvazky než jednu na celý úvazek. Pracuje tak u nás pět pečujících osob, které se střídají dle potřeby: paní, která se stará o nemocnou maminku, dále samoživitelka, přechodná pěstounka nebo maminky na rodičovské dovolené,“ vysvětluje Renáta Müller. Pečující osoby jsou tak odpočaté a do práce se pokaždé těší.
Aby mohli rodiče mikrojesle využívat, musí pracovat, nebo si práci aktivně hledat, případně studovat nebo procházet rekvalifikací. Náklady na provoz mikrojeslí pokrývá dotace z Operačního programu Zaměstnanost. Rodiče se tak většinou podílejí jen na úhradě nákladů spojených se stravováním. „Mikrojesle jsou skvělá věc. Děti se socializují, učí se novým návykům a rodiče mohou v klidu pracovat,“ říká Renáta Müller. „Největší radost máme, když se k nám děti těší a nechce se jim domů. Nebo když udělají nějaký pokrok, třeba začnou chodit na nočník nebo pro maminku a tatínka něco vyrobí. Na konci srpna nám odešly dvě děti do mateřských škol a jejich přestup proběhl bez větších potíží, což je myslím i naší zásluhou,“ uzavírá provozovatelka Minisoviček.