Tatínek Milan: Bez mikrojeslí bych přišel o práci
Milan má dvouletého syna Matyáše. Jelikož Matyášova maminka byla kvůli zdravotním problémům často v nemocnici a zároveň nebyla k dispozici žádná babička, vyvstala otázka, jak dlouhodobě skloubit zaměstnání s péčí o malé dítě. Naštěstí paní doktorka v porodnici nasměrovala Milana na mikrojesle – zařízení péče o děti už od půl roku věku.
Organizace Prostor pro rodinu provozuje na Praze 2 dvoje mikrojesle – Mikrojesle Jako doma a Mikrojesle První krůčky. Právě v jednom z těchto zařízení našel Milan pomocnou ruku. „Samozřejmě že jsem měl obavy, jak bude Maty pobyt v mikrojeslích zvládat,“ začíná svoje vyprávění Milan. „Nejprve jsme absolvovali seznamovací setkání, abych viděl, jak mikrojesle fungují. Už po pár návštěvách jsem byl v klidu, protože se Maty do mikrojeslí těší a bylo znát, že se v nich cítí dobře,“ vzpomíná na začátky Milan.
„Adaptační proces probíhá tak, že rodiče u nás nechají dítko nejprve jen chviličku, dojdou si třeba na kávu nebo nakoupit a postupně se intervaly prodlužují. Jde hlavně o to, aby si rodič rozuměl s pečující osobou a měl k ní důvěru. Pak i děti jsou v klidu,“ přibližuje provozovatelka mikrojeslí Karolina Nedělová. Podle ní je ideální, když dítě chodí do mikrojeslí na krátkou dobu, ale často. Naopak méně vhodná varianta je, když dítě navštěvuje zařízení jen jednou týdně, protože si pak vlastně pořád zvyká.
Matyášovi kontakt s dětmi svědčí
V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti. Je to z toho důvodu, aby se pečující osoba mohla dětem věnovat přesně podle jejich potřeb, vzhledem k jejich nízkému věku. Mikrojesle Prostoru pro rodinu fungují od pondělí do pátku v čase 8:30 – 16:30. „Každý den se o děti starají dvě pečující osoby. Jedna od rána do odpoledne, druhá vypomáhá zhruba dvě hodiny, abychom zajistili procházku, protože některé děti potřebují ještě občas kočárek,“ vysvětluje Karolina Nedělová. „Pečující osoby, které se o děti starají, svou prací žijí a je vidět, že se dětem opravdu věnují. Vlastně jsme byli společně u Matyášových prvních slov i krůčků,“ neskrývá spokojenost Matyášův tatínek. „Vidím, že Matymu tento intenzivní kontakt s dalšími dětmi od útlého věku velmi svědčí a díky péči, která je mu poskytována, se velmi dobře po všech stránkách vyvíjí a těší,“ dodává.
Matyáš chodí do mikrojeslí třikrát až čtyřikrát týdně. Obě zařízení navštěvuje dohromady 15 dětí, které se v docházce různě střídají, aby byl vždy dodržen maximální počet čtyř dětí najednou. V současnosti jde o děti ve věku 1,5 – 2 roky, ale jedná se o děti, které nastupovaly před dovršením 1 roku věku. „Chci upřímně poděkovat všem, kteří za provozem mikrojeslí jsou, protože v naší životní situaci se jednalo o opravdu jedinečnou pomoc, bez které bychom měli život zásadně komplikovanější. Bez mikrojeslí bych určitě nemohl dlouhodobě pracovat a vysoce pravděpodobně bych i o práci přišel,“ říká Matyášův tatínek.
Zájemci o mikrojesle čekají v pořadníku
A jak Prostor pro rodinu vlastně vznikl? Karolina Nedělová má sama tři děti a na nějaký čas se kvůli manželově práci ocitla v Podkrkonoší. Měla pracovní nabídky, ale už ne hlídání pro děti. „Situaci rodičů velmi dobře znám,“ podotýká. Ještě v Krkonoších založila neziskovou organizaci, začala se vzděláváním pečujících o malé děti a postupně zřídila dětské skupiny pro děti od jednoho roku věku. „Jenže se ukázalo, že poptávka je také po péči o děti ještě mladší, třeba devítiměsíční. Takže jsem se rozhodla vybudovat také mikrojesle,“ vysvětluje.
Karolinu nejvíc těší velký zájem rodičů a to, že se do práce těší také její kolegyně, které o děti pečují, a když nějaké rodině, třeba jako té Matyášově, služba opravdu pomůže. „Máme pořadník, protože zájemců je víc než volných míst. Často se stává, že rodiče píšou ještě před tím, než se jim dítě narodí, a chtějí si rezervovat místo,“ přibližuje Karolina. Pro rodiče pořádá nejrůznější setkání, naposledy piknik ke Dni rodiny v parku, při kterém děti zasazovaly květiny. „Jsme vlastně taková komunita a snažíme se poskytnout prostor pro děti a jejich rodiče,“ uzavírá Karolina a Milan jí dává za pravdu.
Tatínek Milan: Bez mikrojeslí bych přišel o práci
Milan má dvouletého syna Matyáše. Jelikož Matyášova maminka byla kvůli zdravotním problémům často v nemocnici a zároveň nebyla k dispozici žádná babička, vyvstala otázka, jak dlouhodobě skloubit zaměstnání s péčí o malé dítě. Naštěstí paní doktorka v porodnici nasměrovala Milana na mikrojesle – zařízení péče o děti už od půl roku věku.
Organizace Prostor pro rodinu provozuje na Praze 2 dvoje mikrojesle – Mikrojesle Jako doma a Mikrojesle První krůčky. Právě v jednom z těchto zařízení našel Milan pomocnou ruku. „Samozřejmě že jsem měl obavy, jak bude Maty pobyt v mikrojeslích zvládat,“ začíná svoje vyprávění Milan. „Nejprve jsme absolvovali seznamovací setkání, abych viděl, jak mikrojesle fungují. Už po pár návštěvách jsem byl v klidu, protože se Maty do mikrojeslí těší a bylo znát, že se v nich cítí dobře,“ vzpomíná na začátky Milan.
„Adaptační proces probíhá tak, že rodiče u nás nechají dítko nejprve jen chviličku, dojdou si třeba na kávu nebo nakoupit a postupně se intervaly prodlužují. Jde hlavně o to, aby si rodič rozuměl s pečující osobou a měl k ní důvěru. Pak i děti jsou v klidu,“ přibližuje provozovatelka mikrojeslí Karolina Nedělová. Podle ní je ideální, když dítě chodí do mikrojeslí na krátkou dobu, ale často. Naopak méně vhodná varianta je, když dítě navštěvuje zařízení jen jednou týdně, protože si pak vlastně pořád zvyká.
Matyášovi kontakt s dětmi svědčí
V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti. Je to z toho důvodu, aby se pečující osoba mohla dětem věnovat přesně podle jejich potřeb, vzhledem k jejich nízkému věku. Mikrojesle Prostoru pro rodinu fungují od pondělí do pátku v čase 8:30 – 16:30. „Každý den se o děti starají dvě pečující osoby. Jedna od rána do odpoledne, druhá vypomáhá zhruba dvě hodiny, abychom zajistili procházku, protože některé děti potřebují ještě občas kočárek,“ vysvětluje Karolina Nedělová. „Pečující osoby, které se o děti starají, svou prací žijí a je vidět, že se dětem opravdu věnují. Vlastně jsme byli společně u Matyášových prvních slov i krůčků,“ neskrývá spokojenost Matyášův tatínek. „Vidím, že Matymu tento intenzivní kontakt s dalšími dětmi od útlého věku velmi svědčí a díky péči, která je mu poskytována, se velmi dobře po všech stránkách vyvíjí a těší,“ dodává.
Matyáš chodí do mikrojeslí třikrát až čtyřikrát týdně. Obě zařízení navštěvuje dohromady 15 dětí, které se v docházce různě střídají, aby byl vždy dodržen maximální počet čtyř dětí najednou. V současnosti jde o děti ve věku 1,5 – 2 roky, ale jedná se o děti, které nastupovaly před dovršením 1 roku věku. „Chci upřímně poděkovat všem, kteří za provozem mikrojeslí jsou, protože v naší životní situaci se jednalo o opravdu jedinečnou pomoc, bez které bychom měli život zásadně komplikovanější. Bez mikrojeslí bych určitě nemohl dlouhodobě pracovat a vysoce pravděpodobně bych i o práci přišel,“ říká Matyášův tatínek.
Zájemci o mikrojesle čekají v pořadníku
A jak Prostor pro rodinu vlastně vznikl? Karolina Nedělová má sama tři děti a na nějaký čas se kvůli manželově práci ocitla v Podkrkonoší. Měla pracovní nabídky, ale už ne hlídání pro děti. „Situaci rodičů velmi dobře znám,“ podotýká. Ještě v Krkonoších založila neziskovou organizaci, začala se vzděláváním pečujících o malé děti a postupně zřídila dětské skupiny pro děti od jednoho roku věku. „Jenže se ukázalo, že poptávka je také po péči o děti ještě mladší, třeba devítiměsíční. Takže jsem se rozhodla vybudovat také mikrojesle,“ vysvětluje.
Karolinu nejvíc těší velký zájem rodičů a to, že se do práce těší také její kolegyně, které o děti pečují, a když nějaké rodině, třeba jako té Matyášově, služba opravdu pomůže. „Máme pořadník, protože zájemců je víc než volných míst. Často se stává, že rodiče píšou ještě před tím, než se jim dítě narodí, a chtějí si rezervovat místo,“ přibližuje Karolina. Pro rodiče pořádá nejrůznější setkání, naposledy piknik ke Dni rodiny v parku, při kterém děti zasazovaly květiny. „Jsme vlastně taková komunita a snažíme se poskytnout prostor pro děti a jejich rodiče,“ uzavírá Karolina a Milan jí dává za pravdu.
Tatínek Milan: Bez mikrojeslí bych přišel o práci
Milan má dvouletého syna Matyáše. Jelikož Matyášova maminka byla kvůli zdravotním problémům často v nemocnici a zároveň nebyla k dispozici žádná babička, vyvstala otázka, jak dlouhodobě skloubit zaměstnání s péčí o malé dítě. Naštěstí paní doktorka v porodnici nasměrovala Milana na mikrojesle – zařízení péče o děti už od půl roku věku.
Organizace Prostor pro rodinu provozuje na Praze 2 dvoje mikrojesle – Mikrojesle Jako doma a Mikrojesle První krůčky. Právě v jednom z těchto zařízení našel Milan pomocnou ruku. „Samozřejmě že jsem měl obavy, jak bude Maty pobyt v mikrojeslích zvládat,“ začíná svoje vyprávění Milan. „Nejprve jsme absolvovali seznamovací setkání, abych viděl, jak mikrojesle fungují. Už po pár návštěvách jsem byl v klidu, protože se Maty do mikrojeslí těší a bylo znát, že se v nich cítí dobře,“ vzpomíná na začátky Milan.
„Adaptační proces probíhá tak, že rodiče u nás nechají dítko nejprve jen chviličku, dojdou si třeba na kávu nebo nakoupit a postupně se intervaly prodlužují. Jde hlavně o to, aby si rodič rozuměl s pečující osobou a měl k ní důvěru. Pak i děti jsou v klidu,“ přibližuje provozovatelka mikrojeslí Karolina Nedělová. Podle ní je ideální, když dítě chodí do mikrojeslí na krátkou dobu, ale často. Naopak méně vhodná varianta je, když dítě navštěvuje zařízení jen jednou týdně, protože si pak vlastně pořád zvyká.
Matyášovi kontakt s dětmi svědčí
V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti. Je to z toho důvodu, aby se pečující osoba mohla dětem věnovat přesně podle jejich potřeb, vzhledem k jejich nízkému věku. Mikrojesle Prostoru pro rodinu fungují od pondělí do pátku v čase 8:30 – 16:30. „Každý den se o děti starají dvě pečující osoby. Jedna od rána do odpoledne, druhá vypomáhá zhruba dvě hodiny, abychom zajistili procházku, protože některé děti potřebují ještě občas kočárek,“ vysvětluje Karolina Nedělová. „Pečující osoby, které se o děti starají, svou prací žijí a je vidět, že se dětem opravdu věnují. Vlastně jsme byli společně u Matyášových prvních slov i krůčků,“ neskrývá spokojenost Matyášův tatínek. „Vidím, že Matymu tento intenzivní kontakt s dalšími dětmi od útlého věku velmi svědčí a díky péči, která je mu poskytována, se velmi dobře po všech stránkách vyvíjí a těší,“ dodává.
Matyáš chodí do mikrojeslí třikrát až čtyřikrát týdně. Obě zařízení navštěvuje dohromady 15 dětí, které se v docházce různě střídají, aby byl vždy dodržen maximální počet čtyř dětí najednou. V současnosti jde o děti ve věku 1,5 – 2 roky, ale jedná se o děti, které nastupovaly před dovršením 1 roku věku. „Chci upřímně poděkovat všem, kteří za provozem mikrojeslí jsou, protože v naší životní situaci se jednalo o opravdu jedinečnou pomoc, bez které bychom měli život zásadně komplikovanější. Bez mikrojeslí bych určitě nemohl dlouhodobě pracovat a vysoce pravděpodobně bych i o práci přišel,“ říká Matyášův tatínek.
Zájemci o mikrojesle čekají v pořadníku
A jak Prostor pro rodinu vlastně vznikl? Karolina Nedělová má sama tři děti a na nějaký čas se kvůli manželově práci ocitla v Podkrkonoší. Měla pracovní nabídky, ale už ne hlídání pro děti. „Situaci rodičů velmi dobře znám,“ podotýká. Ještě v Krkonoších založila neziskovou organizaci, začala se vzděláváním pečujících o malé děti a postupně zřídila dětské skupiny pro děti od jednoho roku věku. „Jenže se ukázalo, že poptávka je také po péči o děti ještě mladší, třeba devítiměsíční. Takže jsem se rozhodla vybudovat také mikrojesle,“ vysvětluje.
Karolinu nejvíc těší velký zájem rodičů a to, že se do práce těší také její kolegyně, které o děti pečují, a když nějaké rodině, třeba jako té Matyášově, služba opravdu pomůže. „Máme pořadník, protože zájemců je víc než volných míst. Často se stává, že rodiče píšou ještě před tím, než se jim dítě narodí, a chtějí si rezervovat místo,“ přibližuje Karolina. Pro rodiče pořádá nejrůznější setkání, naposledy piknik ke Dni rodiny v parku, při kterém děti zasazovaly květiny. „Jsme vlastně taková komunita a snažíme se poskytnout prostor pro děti a jejich rodiče,“ uzavírá Karolina a Milan jí dává za pravdu.