Vystudovaná ekonomka si splnila sen – má doma mikrojesle

Martina Kovalčíková pochází ze Zlína. Vystudovala ekonomiku a krizový management, ale celý život ji to táhlo k dětem – o prázdninách se starala o malého bratra, bratrance a sestřenice, dělala vedoucí na táborech, hlídala v dětském koutku… Když přišly vlastní děti, rozhodla se věnovat svému snu naplno. Prošla rekvalifikačním kurzem, úspěšně složila zkoušku profesní kvalikace chůva a začala pracovat jako pečující osoba v dětské skupině. Pak u sebe doma poskytla zázemí mikrojeslím Aktiváček a má další plány – vytvořit co-workingové centrum.

Mikrojesle Aktiváček zřídila organizace Aktivně životem před dvěma lety v jednom z proslulých baťovských domků ve Zlíně a Martina byla u toho. V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, a tak není divu, že byla kapacita ihned naplněna. Mikrojesle nejčastěji využívají rodiče dvouletých dětí, kteří se potřebují vrátit do práce, ale výjimkou nejsou ani mladší děti. „Nejmladší dítě, o které jsme se kdy starali, byl půlroční chlapeček jedné studentky. Zpočátku jsme měli obavy, jak to společně zvládneme, ale ty se rozplynuly. Rád si hrál i pozoroval ostatní děti, pěkně spal, a když se probudil, smál se na nás jako měsíček,“ vzpomíná Martina.

Když dostali výpověď z nájmu, vzala to jako příležitost. V nedaleké obci Provodov objevila domeček, který byl ideální jak pro její čtyřčlennou rodinu, tak pro mikrojesle. A tak se všichni stěhovali. Děti mají k dispozici obrovskou zahradu, ale třeba i saunu. „Loni jsme ji zkoušeli s nejstaršími dětmi a mělo to veliký úspěch,“ říká Martina. Část zlínské klientely využívá Aktiváček i nadále, zároveň se přidaly maminky z Provodova a okolních obcí.

Dokud byla Martinina dcera malá, navštěvovala mikrojesle i ona. Fungování mikrojeslí je totiž nastaveno tak, že pečující osoba se v nich může starat i o vlastní děti. „To byla naprosto úžasná výhoda, že jsem mohla rok dva trávit se svou dcerkou a zároveň pracovat,“ poukazuje na další výhodu mikrojeslí Martina.

Náhradníci a uchazeči čekají, kdy se v Aktiváčkovi uvolní místo

A jak vypadá běžný den dětí v mikrojeslích? „Naší filozofií je být pokud možno co nejvíce venku, na čerstvém vzduchu, v kontaktu s přírodou a jejími měnícími se cykly,“ přibližuje Martina. „Čas, který děti v mikrojeslích tráví, je kombinací rodinné pohody – hraní, tvoření, dobrého jídla a procházek – a nácvikem školkového režimu, kdy se všichni přivítáme, následuje společná snídaně, řízená aktivita, oběd, spánek a odpolední aktivity,“ dodává. Děti se učí samostatnosti a samoobsluze s ohledem na svůj věk. Tím, že mohou být v mikrojeslích najednou jen čtyři děti, může se chůva věnovat každému individuálně přesně podle jeho potřeb.

Dalším benefitem mikrojeslí je flexibilita. Každý rodič si zvolí sám, jak často bude jeho dítě zařízení navštěvovat, zda denně nebo jen určitý den v týdnu, nebo naopak jen na dopoledne. Aktiváček má otevřeno každý všední den od půl osmé do půl páté. Děti zvládají odloučení od rodičů různě. „Jsou děti, které v roce a půl vlepí mamince pusu, zamávají jí a celý den jsou naprosto v pohodě. A pak jsou děti, které potřebují více času na postupnou adaptaci. Nicméně se nestalo, že by nějaké děťátko u nás pobyt nezvládlo, jen jsme jednou raději s nástupem pár týdnů počkali,“ říká Martina.

V Aktiváčku mají pořád plno. Kromě pravidelných návštěvníků existují dva seznamy – seznam náhradníků, kteří „zaskakují“ v případě vyšší nemocnosti, nebo v létě, když jsou dovolené. Druhý seznam jsou „uchazeči“, jejichž rodiče (ne)trpělivě čekají, až nějaké dítko z Aktiváčku povyroste a přesune se do školky, čímž se uvolní místo pro jejich ratolest. „Největší radost mám z toho, že má moje práce smysl. Rodiče mi svěřují to nejcennější, co mají, a když vidí, jak jsou jejich děti u nás spokojené, jsou mnohem klidnější,“ zakončuje svoje vyprávění Martina.

Vystudovaná ekonomka si splnila sen – má doma mikrojesle

Martina Kovalčíková pochází ze Zlína. Vystudovala ekonomiku a krizový management, ale celý život ji to táhlo k dětem – o prázdninách se starala o malého bratra, bratrance a sestřenice, dělala vedoucí na táborech, hlídala v dětském koutku… Když přišly vlastní děti, rozhodla se věnovat svému snu naplno. Prošla rekvalifikačním kurzem, úspěšně složila zkoušku profesní kvalikace chůva a začala pracovat jako pečující osoba v dětské skupině. Pak u sebe doma poskytla zázemí mikrojeslím Aktiváček a má další plány – vytvořit co-workingové centrum.

Mikrojesle Aktiváček zřídila organizace Aktivně životem před dvěma lety v jednom z proslulých baťovských domků ve Zlíně a Martina byla u toho. V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, a tak není divu, že byla kapacita ihned naplněna. Mikrojesle nejčastěji využívají rodiče dvouletých dětí, kteří se potřebují vrátit do práce, ale výjimkou nejsou ani mladší děti. „Nejmladší dítě, o které jsme se kdy starali, byl půlroční chlapeček jedné studentky. Zpočátku jsme měli obavy, jak to společně zvládneme, ale ty se rozplynuly. Rád si hrál i pozoroval ostatní děti, pěkně spal, a když se probudil, smál se na nás jako měsíček,“ vzpomíná Martina.

Když dostali výpověď z nájmu, vzala to jako příležitost. V nedaleké obci Provodov objevila domeček, který byl ideální jak pro její čtyřčlennou rodinu, tak pro mikrojesle. A tak se všichni stěhovali. Děti mají k dispozici obrovskou zahradu, ale třeba i saunu. „Loni jsme ji zkoušeli s nejstaršími dětmi a mělo to veliký úspěch,“ říká Martina. Část zlínské klientely využívá Aktiváček i nadále, zároveň se přidaly maminky z Provodova a okolních obcí.

Dokud byla Martinina dcera malá, navštěvovala mikrojesle i ona. Fungování mikrojeslí je totiž nastaveno tak, že pečující osoba se v nich může starat i o vlastní děti. „To byla naprosto úžasná výhoda, že jsem mohla rok dva trávit se svou dcerkou a zároveň pracovat,“ poukazuje na další výhodu mikrojeslí Martina.

Náhradníci a uchazeči čekají, kdy se v Aktiváčkovi uvolní místo

A jak vypadá běžný den dětí v mikrojeslích? „Naší filozofií je být pokud možno co nejvíce venku, na čerstvém vzduchu, v kontaktu s přírodou a jejími měnícími se cykly,“ přibližuje Martina. „Čas, který děti v mikrojeslích tráví, je kombinací rodinné pohody – hraní, tvoření, dobrého jídla a procházek – a nácvikem školkového režimu, kdy se všichni přivítáme, následuje společná snídaně, řízená aktivita, oběd, spánek a odpolední aktivity,“ dodává. Děti se učí samostatnosti a samoobsluze s ohledem na svůj věk. Tím, že mohou být v mikrojeslích najednou jen čtyři děti, může se chůva věnovat každému individuálně přesně podle jeho potřeb.

Dalším benefitem mikrojeslí je flexibilita. Každý rodič si zvolí sám, jak často bude jeho dítě zařízení navštěvovat, zda denně nebo jen určitý den v týdnu, nebo naopak jen na dopoledne. Aktiváček má otevřeno každý všední den od půl osmé do půl páté. Děti zvládají odloučení od rodičů různě. „Jsou děti, které v roce a půl vlepí mamince pusu, zamávají jí a celý den jsou naprosto v pohodě. A pak jsou děti, které potřebují více času na postupnou adaptaci. Nicméně se nestalo, že by nějaké děťátko u nás pobyt nezvládlo, jen jsme jednou raději s nástupem pár týdnů počkali,“ říká Martina.

V Aktiváčku mají pořád plno. Kromě pravidelných návštěvníků existují dva seznamy – seznam náhradníků, kteří „zaskakují“ v případě vyšší nemocnosti, nebo v létě, když jsou dovolené. Druhý seznam jsou „uchazeči“, jejichž rodiče (ne)trpělivě čekají, až nějaké dítko z Aktiváčku povyroste a přesune se do školky, čímž se uvolní místo pro jejich ratolest. „Největší radost mám z toho, že má moje práce smysl. Rodiče mi svěřují to nejcennější, co mají, a když vidí, jak jsou jejich děti u nás spokojené, jsou mnohem klidnější,“ zakončuje svoje vyprávění Martina.

Vystudovaná ekonomka si splnila sen – má doma mikrojesle

Martina Kovalčíková pochází ze Zlína. Vystudovala ekonomiku a krizový management, ale celý život ji to táhlo k dětem – o prázdninách se starala o malého bratra, bratrance a sestřenice, dělala vedoucí na táborech, hlídala v dětském koutku… Když přišly vlastní děti, rozhodla se věnovat svému snu naplno. Prošla rekvalifikačním kurzem, úspěšně složila zkoušku profesní kvalikace chůva a začala pracovat jako pečující osoba v dětské skupině. Pak u sebe doma poskytla zázemí mikrojeslím Aktiváček a má další plány – vytvořit co-workingové centrum.

Mikrojesle Aktiváček zřídila organizace Aktivně životem před dvěma lety v jednom z proslulých baťovských domků ve Zlíně a Martina byla u toho. V mikrojeslích mohou být najednou maximálně čtyři děti, a tak není divu, že byla kapacita ihned naplněna. Mikrojesle nejčastěji využívají rodiče dvouletých dětí, kteří se potřebují vrátit do práce, ale výjimkou nejsou ani mladší děti. „Nejmladší dítě, o které jsme se kdy starali, byl půlroční chlapeček jedné studentky. Zpočátku jsme měli obavy, jak to společně zvládneme, ale ty se rozplynuly. Rád si hrál i pozoroval ostatní děti, pěkně spal, a když se probudil, smál se na nás jako měsíček,“ vzpomíná Martina.

Když dostali výpověď z nájmu, vzala to jako příležitost. V nedaleké obci Provodov objevila domeček, který byl ideální jak pro její čtyřčlennou rodinu, tak pro mikrojesle. A tak se všichni stěhovali. Děti mají k dispozici obrovskou zahradu, ale třeba i saunu. „Loni jsme ji zkoušeli s nejstaršími dětmi a mělo to veliký úspěch,“ říká Martina. Část zlínské klientely využívá Aktiváček i nadále, zároveň se přidaly maminky z Provodova a okolních obcí.

Dokud byla Martinina dcera malá, navštěvovala mikrojesle i ona. Fungování mikrojeslí je totiž nastaveno tak, že pečující osoba se v nich může starat i o vlastní děti. „To byla naprosto úžasná výhoda, že jsem mohla rok dva trávit se svou dcerkou a zároveň pracovat,“ poukazuje na další výhodu mikrojeslí Martina.

Náhradníci a uchazeči čekají, kdy se v Aktiváčkovi uvolní místo

A jak vypadá běžný den dětí v mikrojeslích? „Naší filozofií je být pokud možno co nejvíce venku, na čerstvém vzduchu, v kontaktu s přírodou a jejími měnícími se cykly,“ přibližuje Martina. „Čas, který děti v mikrojeslích tráví, je kombinací rodinné pohody – hraní, tvoření, dobrého jídla a procházek – a nácvikem školkového režimu, kdy se všichni přivítáme, následuje společná snídaně, řízená aktivita, oběd, spánek a odpolední aktivity,“ dodává. Děti se učí samostatnosti a samoobsluze s ohledem na svůj věk. Tím, že mohou být v mikrojeslích najednou jen čtyři děti, může se chůva věnovat každému individuálně přesně podle jeho potřeb.

Dalším benefitem mikrojeslí je flexibilita. Každý rodič si zvolí sám, jak často bude jeho dítě zařízení navštěvovat, zda denně nebo jen určitý den v týdnu, nebo naopak jen na dopoledne. Aktiváček má otevřeno každý všední den od půl osmé do půl páté. Děti zvládají odloučení od rodičů různě. „Jsou děti, které v roce a půl vlepí mamince pusu, zamávají jí a celý den jsou naprosto v pohodě. A pak jsou děti, které potřebují více času na postupnou adaptaci. Nicméně se nestalo, že by nějaké děťátko u nás pobyt nezvládlo, jen jsme jednou raději s nástupem pár týdnů počkali,“ říká Martina.

V Aktiváčku mají pořád plno. Kromě pravidelných návštěvníků existují dva seznamy – seznam náhradníků, kteří „zaskakují“ v případě vyšší nemocnosti, nebo v létě, když jsou dovolené. Druhý seznam jsou „uchazeči“, jejichž rodiče (ne)trpělivě čekají, až nějaké dítko z Aktiváčku povyroste a přesune se do školky, čímž se uvolní místo pro jejich ratolest. „Největší radost mám z toho, že má moje práce smysl. Rodiče mi svěřují to nejcennější, co mají, a když vidí, jak jsou jejich děti u nás spokojené, jsou mnohem klidnější,“ zakončuje svoje vyprávění Martina.